Fakta pro muže
Pochod se uskutečnil v neděli 18. května. Na trasu dlouhou necelých 8 km jsme vyrazily ráno po osmé. Cesta nám trvala i se zastávkami dvě a půl hodiny, čistého času bychom šly necelé dvě hodiny. Vyšly jsme z nám. Karla IV. dále pak ulicí Trnkovou, Scheinerovou a zpátky na Trnkovu kolem Zetoru. Za Lídlem jsme se zkratkou, která nebyla zkratkou, dostaly na kaštanovou alej, která sahá do areálu Zetoru a kterou historicky Líšňáci do Brna skutečně chodili. A to už jsme byli na Malé Klajdovce v Juliánově dále pak Táborskou, na Křenové byla zastávka u kostela. V závěru pochodu jsme se šly ukázat do centra, ale nikdo tam nebyl. Pochod jsme zakončily v lužáneckém parku, kde nás přivítali další účastníci festivalu Týden města (jurtaparty). Děkujeme tajnému dárci (líšeňské radnici) za růže a koblihy.
Pochodu se zúčastnilo 18 mladších a starších „děvčat“ a konal se v rámci celobrněnského festivalu Týden města.
Intuitivní dojmy pro ženy
Záměrem akce bylo zažít město jinak a přiblížit se životu našich předchůdkyň, které chodívaly z různým zbožím na trhy do centra Brna. Tak se i stalo. Zažily jsme Brno jinak než z auta nebo „osmičky“, protože když jdete, je cesta cílem a vy vnímáte detaily, které při jízdě nevidíte, neslyšíte nebo necítíte a s kolemjdoucími jste svým způsobem spřízněni. Čas jde pomaleji a den delší.
A jak blízko jsme byly ženám, po jejíchž šlépějích jsme šly?
Blízko, velmi blízko, protože taky šly tou kaštanovu alejí, taky měly květovanou sukni, jupku a šátek, taky byl květen, zataženo a třináct stupňů, taky nesly nůši, jejíž popruhy se vrývaly do ramen a zablácené boty, taky jedna měla v šátku půlroční dítě a taky si daly slivovici. Byly tak blízko, že šly s námi… a taky se smály a zpívaly. My jsme je slyšely. …Jediné, co nás dělilo, bylo sto nebo třeba sto dvacet let.
Veronika Hradová
