Letošní již osmnáctý ročník národopisné slavnosti začal tichou vzpomínkou na dva líšeňské velikány Františka Svobodu a Josefa Trávníčka. Následně byl naplánovaný průvod od hřbitova na zahradu orlovny, ale na jeho začátku nás překvapila převeliká bouřka s krupobitím. Záludná byla v tom, že vznikla právě nad Líšní, tudíž ji nešlo radarem předpovídat. Tento zajímavý unikát podtrhuje fakt, jak je člověk na Zemi a přírodě závislý, což je zajímavé propojení s folklorem, který z lidových tradic a původní symbiózy člověka a přírody vychází. Mějme proto na paměti lásku k naší planetě, abychom mohli rozvíjet a udržovat kulturu lidskou.
Nejsilnější průtrž jsme museli přečkat na zastávce a schovali jsme se, kde se dalo. Překvapilo mne, že pan řidič, který trávil na konečné přestávku, ač viděl silnou bouři a naškrobené sokně, nevyslyšel mé prosby a neumožnil nastoupení do zaparkovaného autobusu. Situaci zachránil jeho kolega, který zrovna s druhým autobusem přijel, a schoval velkou část účinkujících i přihlížejících. Kvůli silnému dešti, kroupám a asi 30 cm hluboké kaluži v zahradě orlovny jsme se rozhodli vystoupení přesunout do Dělňáku. Jsem moc rád, že ani silný déšť a promoklé kroje nevzaly úsměv z tváře našim letošním hostům Folklornímu souboru Dolňácko z Hluku a Cimbálové muzice Višňa z Ostrovské Nové Vsi ani domácím souborům. Díky Národopisnému souboru Líšňáček i Národopisnému souboru Stará Líšeň je možné provozovat folklor v Líšni v jakémkoliv věku, za což patří díky paní Heleně Vrchotové a paní Růženě Žalkovské. Také nynější choreografka národopisného souboru Líšňáci a pravnučka Františka Svobody Alena Kučerová letos společně s manželem Alešem Kučerou připravili a secvičili nové pásmo Mazurkobraní, které se opět velmi povedlo. Věřím, že i nadále se nám bude dařit udržovat tyto krásné tradice.
Celý den mi v hlavě kolovala myšlenka o tom, že činnost člověka je vlastně velmi pomíjivá, důležitý je pozitivní odkaz. Mysleme na to, abychom zanechali co nejvýraznější pozitivní stopu budoucím generacím – i to je součástí odkazu dvou líšeňských osobností, jimž byla tato slavnost věnována.
Tomáš Klusák, vedoucí Národopisného souboru Líšňáci
