Napsali o nás v I.pololetí roku 2013

Přehled článků o Líšni zveřejněných v denním tisku od 1.1. - 30.6.2013.

Dopravu v Líšni zacloní řady javorů (obsah)
Brno-Líšeň – Řady javorů budou už brzy lemovat nejrušnější líšeňské ulice. Brněnská rada tento týden rozhodla, že do výsadby zeleně v této oblasti investuje dva miliony korun. "Funguje jako přírodní filtr. Oddělí obytné zóny od míst, která hodně znečišťují ovzduší. Zejména od důležitých silnic," vysvětlil důvod výsadby mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Výsadba se týká ulic Žarošická, Jedovnická a Novolíšeňská. Mezi vysazenými dřevinami bude převládat javor babyka. "Kolem silnic přibudou druhy, které dobře odolávají znečištěnému ovzduší. Navíc je doplníme keři a popínavými rostlinami," poznamenal mluvčí magistrátu.
(zur)

 

Uveřejněno: 28. 6. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Šéfka centra končí, rozhodla radnice (obsah)
Po sporech s vedením líšeňské radnice i některými organizacemi opouští Hana Baldelli post ředitelky tamního kulturního centra. Nového šéfa získá na podzim.

Brno-Líšeň – Pět let vydržela Hana Baldelli ve vedení líšeňského kulturního centra. Ustála kritiku zaměstnanců, ze kterých část po jejím nástupu podala výpověď. Osudnou se jí stal nesouhlas radnice s některými jejími kroky. Radní nedávno vypsali výběrové řízení, ve kterém hledají člověka, který ji nahradí.
Podle některých zaměstnanců centra přinese nový šéf zklidnění situace. "Změna nám prospěje. Organizace potřebuje nový impuls. Ředitelka určitě udělala některá chybná rozhodnutí, nechci na ni ale házet špínu," komentoval například produkční centra Miloslav Koubek.
Podle sociálnědemokratického starosty Líšně Břetislava Štefana se už radnice s Baldelli na odchodu dohodla. "Vyřešili jsme tím řadu sporů, které jsme s ní vedli. Hlavně špatnou komunikaci s vedením. Centrum potřebuje novou koncepci a tu mu přinese jedině nový ředitel," sdělil starosta. Baldelli ve funkci skončí k poslednímu červenci. Její odchod vítá i opozice. "Vedla neprůhledné hospodářství. Několikrát jsme ji zvali na kontrolní výbor, aby ukázala, za co peníze utrácí. Přišla jen jednou a v informacích, které jsme dostali, byla řada nepřesností a chybějících údajů. Bohužel je stále nedoplnila," upozornil opoziční zastupitel za TOP 09 a člen kontrolního výboru Petr Štědronský.
Baldelli včera nebrala mobilní telefon. Podle starosty je dlouhodobě nemocná a nekomunikuje ani s radnicí. Už dřív naznačila, že s kritikou nesouhlasí. "Kulturní centrum funguje výborně. Koncerty, které pořádáme, jsou mnohdy vyprodané," sdělila.
Na konci loňského roku se za ni postavili i někteří zaměstnanci. Tehdy ještě návrh sociálních demokratů odvolat ředitelku neprošel přes koaliční občanské demokraty. "Pracovala jsem tu už několik let před jejím nástupem. Tehdejší audity pravidelně prokazovaly některé nedostatky. Od nástupu ředitelky Baldelli je ale všechno v pořádku. Podle mě svou práci odvádí dobře a pro kulturu v Líšni toho dělá hodně," sdělila tehdy jedna ze zaměstnankyň, která nechtěla zveřejnit jméno.
Opozice přesto ředitelku kritizuje. "Pořádala programy, které už dělají i jiné líšeňské spolky. Jako ředitelka organizace, kterou platí radnice, by měla hledat další možnosti, jak kulturu v Líšni oživit. Nový člověk na jejím postu snad tyto myšlenky přinese," doufá zastupitel Štedronský. Podobný názor má i Pavla Dombrovská z divadla Líšeň. V minulosti některé kroky ředitelky kritizovala. "Práci, kterou měla dělat, přebírají ostatní organizace. Proto vypsání výběrového řízení vítám. Bohužel ale v komisi budou zastoupení jen místní politici. Ne všichni rozumějí kultuře," vyjádřila se Dombrovská. Podle starosty je to však jediný logický postup. "Ředitele platí radnice, takže o něm musí také rozhodnout. Vážní kandidáti ale představí své projekty na zastupitelstvu, kde si je mohou vyslechnout i obyvatelé," doplnil starosta. Zájemci se mohou hlásit do poloviny září.

(Jan Spěšný)

 

Uveřejněno: 26. 6. 2013

Zdroj: brnensky.denik.cz

Děti se projedou na dřevěném jezevčíkovi. Na novém hřišti (obsah)
Brno-Líšeň – Na nové atrakce se mohou těšit děti z brněnské Líšně. Na tamním náměstí Karla IV. má totiž ještě letos vzniknout dětské hřiště v přírodním stylu. Najdou tak na něm prolézačky především ze dřeva nebo kamenů. Líšeňským se nápad líbí. "Chodím tam často nakupovat a budu ráda, když nechám syna hrát si u obchodu na hřišti. Dosud tam ta možnost nebyla," řekla například Petra Dočkalová.
Stavbu dětského hřiště ještě musejí zítra posvětit líšeňští radní. "Plánujeme ho ve stinném prostranství mezi nákupním centrem a parkovištěm. Děti tam najdou například dřevěný domek nebo kladinu ve tvaru jezevčíka. Těšit se mohou i na kolotoč, trampolínu a kamennou překážkovou dráhu," popsal novinky líšeňský místostarosta Jozef Sedláček.
Radnice za hřiště zaplatí asi půl milionu korun. "Doufám, že se ho podaří postavit o letních prázdninách," dodal Sedláček.

(jsp)

 

Uveřejněno: 25. 6. 2013

Zdroj: brnensky.denik.cz

Náměstí bude mít osvětlené přechody. Kvůli bezpečnosti (obsah)
Brno-Líšeň – Bezpečnější a přehlednější bude ještě letos náměstí Karla IV. v brněnské Líšni, jehož středem v současnosti projedou stovky aut denně. Jejich řidiči často nedodržují předepsanou rychlost a ohrožují tak chodce na několika přechodech.
Na nebezpečí upozorňují také někteří místní obyvatelé. "Přejít od zastávky autobusu k obchodnímu centru vyžaduje trpělivost. Řidiči dělají, že chodce nevidí. Přednost jich nedá třeba několik za sebou. Nejspíš si říkají, že když nezastavil ten předchozí, projedou křižovatku také," postěžoval si například Jaromír Pospíchal. Líšeňská radnice už proto dala na silnice poblíž náměstí radary. "Podle statistik celkem účinně nutí řidiče sešlápnout brzdu. Sám jsem tam už viděl několik aut, kterým se po projetí kolem radaru rozsvítila brzdová světla," poznamenal líšeňský místostarosta Jozef Sedláček.
Lidé se dočkají ještě dalšího opatření, které má zvýšit bezpečnost na náměstí Karla IV. "Plánujeme osvětlit dva tamní přechody pro chodce. Zejména v zimním období, kdy se brzo stmívá, bývá občas jejich přecházení velmi nebezpečné," upozornil místostarosta. Už dřív ke zklidnění dopravy před vjezdem na náměstí z Mifkovy ulice přispělo snížení počtu jízdních pruhů. Radnice už také v minulosti osvětlila nebezpečný přechod v Novolíšeňské ulici.

(jsp)

 

Uveřejněno: 15. 6. 2013

Zdroj: brnensky.denik.cz

Debata přiblíží budoucnost ulice (obsah)
Brno-­Líšeň – Nová parkovací místa, zeleň i problémy týkající se stavu obecních bytů. Především tato témata zaznějí na dnešní debatě líšeňské radnice s obyvateli tamní Hochmanovy ulice. "Je to další z řady setkání, ve kterých se chceme blíž seznámit s tím, co trápí lidi ze sídliště," řekl líšeňský starosta Břetislav Štefan. Radnice chce také obyvatelům přiblížit některé projekty, které v této lokalitě plánuje. "Určitě je bude zajímat vznik šestnácti parkovacích míst. Připomeneme také plánované opravy blízké polikliniky," přiblížil Štefan. Setkání se zúčastní i zástupci strážníků. "Na ty se lidé mohou obrátit například s dotazy ohledně rušení nočního klidu nebo vandalismu," doplnil Štefan. Debata začíná na radnici v šest hodin večer.
(jsp)

 

Uveřejněno: 29. 5. 2013

Zdroj: brnensky.denik.cz

Líšeňští si představí sami sebe (obsah)
Brno-Líšeň – Přiblížit tvorbu umělců, spolků a organizací působících v brněnské Líšni tamním obyvatelům je cílem festivalu nazvaného Líšeň sobě. Akce, jejíž program se odehraje na několika místech, potrvá do zítřka. Dnes mohou lidé navštívit například rockový večer v Bistru U mlýna v Mariánském údolí. "Představí se tam líšeňské kapely," uvedl starosta Líšně Břetislav Štefan. Zítra pak zábavou ožije zámecký park v Pohankově ulici, kde vystoupí například písničkář Ivo Cicvárek.
(jsp)

 

Uveřejněno: 25. 5. 2013

Zdroj: brnensky.denik.cz

V Podolské chytají toulavé kočky (obsah)
Brno-­Líšeň – Příliš mnoho toulavých koček. To je problém Podolské ulice v brněnské Líšni. Proto se na ni zaměřili zaměstnanci brněnského zvířecího útulku. Zítra a pozítří tam budou malé šelmy chytat. "Kočky umístíme do karantény útulku. Vykastrujeme je a po dalším veterinárním ošetření vypustíme zpět na místo, kde jsme je chytili," konstatoval vedoucí útulku Pavel Terzijski. Lidem z okolí doporučil, aby v době odchytu raději vlastní kočky nepouštěli ven. Nebo je alespoň zřetelně označili.
(pj)

 

Uveřejněno: 25. 5. 2013

Zdroj: brnensky.denik.cz

Poškozenou lavičku nahlásí lidé na webu (obsah)
Brno-­Líšeň – Upozornit na rozbitý odpadkový koš nebo zničenou lavičku mohou nově obyvatelé Líšně na webových stránkách radnice. "Chceme díky této možnosti zrychlit řešení problémů v Líšni. Lidé na našich stránkách upozorní na problém a případně i na mapě označí lokalitu, kde se nachází. Nemusí se tedy starat o to, který úředník se jím má zabývat," upozornil líšeňský místostarosta Jozef Sedláček.
(jsp)

 

Uveřejněno: 22. 5. 2013

Zdroj: brnensky.denik.cz

Cestou k líšeňskému kostelíku ochutnají časem turisté třešně (obsah)
50 třešní nechala vysázet líšeňská radnice kolem cesty vedoucí k tamnímu kostelíčku.

Brno-­Líšeň – Alej padesáti nových třešní lemuje od minulého týdne cestu z brněnské Staré Líšně k tamní kapli známé jako Kostelíček. Vysázením stromů navazují Líšeňští na tradici, kdy v okolí poutního místa býval třešňový sad.
Lidem z okolí se nápad líbí. "Cestu to oživí a zpříjemní. Sice nějaký rok potrvá, než zatím malé stromy vyrostou, i tak je ale teď prostranství před kostelíčkem mnohem hezčí," řekla například Marie Čermínová.
Podle starosty Břetislava Štefana dřív rostlo u kaple zasvěcené Panně Marii několik tisíc třešní. "Za minulého režimu sad zanikl. Vysázením padesáti stromů jej chceme obnovit," sdělil Štefan.
Za několik let tam lidé nebudou obdivovat jen květy ovocných stromů. "Nejsou to pouze okrasné třešně. Jakmile začnou plodit, výletníkům poskytnou i osvěžení. Utrhnout si může každý. Jedinou podmínkou je, aby nepolámal větve. Zpestří si tak výlet ke kapli," řekl starosta.
Kapli nechala postavit v roce 1630 tehdejší majitelka líšeňského panství Eliška z Bergu jako poděkování za uzdravení syna. V roce 1785 ji ale císař Josef II. nechal zbořit. Kostelíček vznikl v roce 1914 na shodném půdorysu s původní kaplí.

(jsp)

 

Uveřejněno: 11. 5. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

 

Podobu budoucí čtvrti určí debata architektů (odkaz)

 
Uveřejněno: 7. 5. 2013

Zdroj: brnensky.denik.cz

Klokánku kvůli zákonu chybí peníze (obsah)
Brno­-Líšeň – Lidé z líšeňského Klokánku nedostali výplatu. Už od února. Deset takzvaných tet, které se starají o ohrožené děti, muselo na pracovní úřad. Do Klokánku chodí pořád. Pracují zadarmo, jako dobrovolnice. "Kdyby odešly úplně, by by to velký problém. Vůbec nevím, jak bychom takovou situaci řešili," připustila ředitelka zařízení Lenka Malhocká. I ona je třetí měsíc bez výplaty.
Klokánku i Fondu ohrožených dětí, pod který spadá, už delší dobu chybějí peníze. Podle předsedkyně fondu Marie Vodičkové za to může hlavně špatná novela zákona o sociálně právní ochraně dětí. "Není v něm určená lhůta pro kraje, dokdy mají vyplatit příspěvky organizacím. Už dřív jsem na to upozorňovala," řekla Vodičková. Dodala, že třeba Plzeňský kraj jim ještě neposlal ani peníze za únor.
S Jihomoravským krajem je spokojená, peníze posílá rychle. "Musejí ale nejdřív přijít z ministerstva práce a sociálních věcí. Čekáme na ně stejně jako lidé v Klokánku," objasnil krajský radní Marek Šlapal. Vyplácení peněz ze státní kasy podle něj trvá.
Kromě toho Klokánek podle Vodičkové potápějí i nesmyslné škrty. Když například dítě odjede na víkend k příbuzným, nezaplatí stát za tyto dva dny organizaci nic. Stejně tak, pokud dítě leží v nemocnici. Podle Vodičkové je to velký problém. "Ministerstvo říká, že za takové dny peníze nepotřebujeme, protože s dětmi výdaje nemáme. Ale tak to není. Přece jim musíme držet lůžko a platit tetám, i když tam děti zrovna nejsou," vysvětlila předsedkyně.
Na jedno dítě dostává Klokánek od státu ročně asi dvě stě sedmdesát tisíc, kvůli podobným odečítáním je však částka nakonec znatelně menší. "Kdyby takhle bylo zákonem ošetřené i školství, tak už jsme zavřeli polovinu škol. Děti jsou nemocné často, ale organizacím se platit musí," podotkl Šlapal.
Na situaci mají vliv i snižující se dotace ministerstva na sociální služby. Od roku 2010 klesly o šedesát milionů. Letos tak na celou oblast zbylo jen 516 milionů korun.
Podle Šlapala na zákon doplácí i kraj. Klokánku loni jihomoravští radní poslali téměř milion korun. Aby zařízení dokázalo pokrýt alespoň provozní náklady. "Nejde to takhle ale donekonečna," myslí si Šlapal.
Včera ale s hejtmanem Michalem Haškem slíbil, že peníze seženou znovu. "Chceme je mít k dispozici do konce června," nastínil Hašek.

(Jiří Hanák)

Co je Klokánek ? Klokánek je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dostat se tam mohou děti od tří dnů do osmnácti let, o které nemohou pečovat příbuzní. Starají se o ně manželské páry nebo takzvané tety. Jsou pak v prostředí podobném rodině. Líšeňským Klokánkem prošlo zatím 313 dětí včetně dvou týraných chlapců z Kuřimské kauzy. Zařízení pojme třiačtyřicet dětí. Pracuje tam pětadvacet tet.

 

Uveřejněno: 4. 5. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Pasivita je čekání na hrob, trvdí pečovatelka (obsah)
Zdravotní sestra Pavlína Riglová z Brna přes čtyřicet let pečuje o zdravotně postižené. Mnohdy jde podle ní hlavně o práci psychologa.
Brno – Původně chtěla pracovat se zvířaty. Vyučila se soustružnicí, pak krátce žila ve Vítkově na severní Moravě. Potom se s manželem vrátili opravovat rodný dům v brněnské Líšni, kde se uvolnilo místo v pečovatelské službě. Myslela, že je to načas a pak se vrátí do továrny. U práce s lidmi s postiženými zůstala Pavlína Riglová dodnes. Deník Rovnost jí věnuje další díl seriálu Výjimeční sousedé.
Riglová se zasadila o zřízení a speciální vybavení jednoho z domů s pečovatelskou službou v brněnských Vinohradech. "Kromě fyzické asistence lidé potřebují někdy víc potěšit na duši. Mnoho klientů se nakonec stalo mými přáteli," shrnuje třiasedmdesátiletá zdravotní sestra.
Začala jako pečovatelka v Líšni a pomohla službu v této městské části rozšířit. "Na začátku sedmdesátých let se klidně stalo, že lékaři poslali domů starého nemocného člověka, který nikoho neměl a už se o sebe nemohl starat. Do několika dní zemřel. Za takovými pacienty jsme docházeli. Někdy to byly náročné výpravy do naprostých samot, protože ještě nestálo sídliště," vzpomíná žena.
Díky ní se podařilo rozšířit stavy líšeňské služby na víc než pětatřicet lidí.
Aby mohla pracovat jako okrsková sestra pečovatelské služby dlouhodobě, musela při práci vystudovat zdravotnickou školu. "Měla jsem už děti. Nemohla jsem si dovolit nosit špatné známky, když jsem po nich chtěla, aby školu nelajdali. Maminko, ukaž deníček, říkali vždycky večer," vypráví pečovatelka.
Poté měla na starost dům s pečovatelskou službou ve Vinohradech. V roce 1989 jí tam svěřili bezbariérový dům pro vozíčkáře, dnes známý jako Dům invalidů.
Pomohla jej i speciálně vybavit. "Tehdy tam bylo sedmnáct svalových dystrofiků. Genetické onemocnění způsobuje v posledních fázích úplnou nehybnost. Někteří žili v domě s rodinou. Další byli sami. Je pro ně obtížné i přivolat pomoc zvonkem, proto jsme je nahradili píšťalkami. Systém zvuk zaznamená, na ústředně se rozsvítí červené světlo a pečovatelka se vydá do konkrétního bytu. V domě jsme zavedli čtyřiadvacetihodinnou službu. Na ústředně pomáhali obyvatelé s lehčím tělesným postižením. A než stát zrušil náhradní vojenskou službu, pravidelně u nás pracovalo sedm mladých vojáků," říká Riglová. V Brně do té doby podobný systém nefungoval.
Inspiraci pro něj získala v Praze v bezbariérovém domě v Petýrkově ulici. "Dům invalidů v Mikulovské funguje stejně dodnes. I teď nad ním držím ochrannou ruku," připomíná pečovatelka.
V roce 1996 odešla do důchodu. S tělesně postiženými ovšem pracuje dodnes. Od roku 1993 pro ně organizuje každoroční zájezdy k moři. "Pokaždé beru přes třicet lidí. Už od loňského listopadu jsem měla plno na letošní rok. Je pokaždé náročné o všechny se postarat, aby se cestou či v místě nikomu nic nestalo. Někteří jsou málo pohybliví, nebo nemají nohy. Ale je radost pozorovat, jak jim jižní vzduch svědčí," vypráví.
Na první zahraniční výlet do rakouských lázní Laa an der Thaya vyrazila v prosinci 1990 s řidičem brněnského dopravního podniku Oldřichem Dostálem, který prý jako první jezdil s bezbariérovým autobusem. "Byla hrozná zima, sněžilo a mrholilo. Ale dodnes před sebou vidím výrazy štěstí, které se jim objevily ve tvářích, když jsme přejeli hranice. Někteří do té doby nebyli jinde, než v rodném městě. V ten moment jsem pocítila absolutní naplnění," vzpomíná žena.
Dodnes také pořádá dvakrát ročně psychorehabilitační kurzy v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Jejich součástí je také kulturní program. "Lidé na vozíku, kteří nežijí v Brně, ale na vesnici, se celý rok nikam nepodívají, a tak je to pro ně zpestření. Není to jako na táboře, kde se všichni musejí zúčastnit celého denního programu. Nikdy se ale nestane, že na koncert přijde pod padesát účastníků. A jak si hudbu dokáží užít, tančí na vozíku, mávají rukama, i když nemohou chodit. Zdraví lidé takovou radost neumějí projevit," myslí si Riglová.
Na kurzy bere občas i vnuky a pravnuky. "Prostředí zdravotně postižených se pro ně stalo přirozeným. Vědí, jak nenuceně pomoci. I když se za dvacet let změnilo mnoho k lepšímu, ještě dnes mnozí vnímají svět postižených jako tajemnou uzavřenou skříňku," upozorňuje žena.
Také ona se musela naučit, jak k lidem s postižením přistupovat. V pečovatelských domech podle ní některým trvalo déle, než pochopili, že pomoc potřebují a otevřeli se. "Mnozí klienti se pak stali rodinnými přáteli. Velmi mne motivovali a posílili, když jsem před lety onemocněla rakovinou," říká Riglová.
Dnes hledá někoho, komu práci a zkušenosti předá. Zatím se jí nepodařilo nikoho přesvědčit. "Je to spousta práce zadarmo. Do toho se těžko někdo pustí, když si to sám nezvolí za poslání. Od mládí jsem moc ráda četla. Mám doma velkou knihovnu. Plánovala jsem, že v ní v důchodu udělám pořádek, a zatím jsem se k tomu nedostala," lituje pečovatelka.
Člověk podle ní musí zůstat aktivní i ve stáří. Ještě donedávna byla také místopředsedkyní líšeňského klubu důchodců. "Mnoho starších se chce bavit, ale sami se o to často nepřičiní. Člověk si i ve stáří musí zachovat své zájmy a věnovat se jim. Pasivita je pouze čekání na hrob. A člověk musí myslet na život, ať je sebehůř," uzavírá.

(Klára Židková)

 

Uveřejněno: 22. 4. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Stanislav Češka křtí detektivku o Líšni (obsah)
Brno – Křest své nejnovější knihy, historické dobrodružné detektivky z období Velké Moravy, jejíž podstatná část se odehrává v Líšni roku 862, připravuje na 25. dubna spisovatel Stanislav Češka. Kniha nese název Případ podivného gombíku a vydává ji brněnské nakladatelství Moba. Křest za účasti autora hostí líšeňská pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Jírově ulici, začátek je v 17.00.
(ms)

 

Uveřejněno: 17. 4. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

 

Zahrádky otevřely. O měsíc později než loni (odkaz)

 
Uveřejněno: 17. 4. 2013

Zdroj: brnensky.denik.cz

Lidé na debatě zjistí, kde vznikne 40 parkovacích míst (obsah)
Brno-­Líšeň – Nedostatkem parkovacích míst trpí většina brněnských sídlišť. Radnice brněnské Líšně plánuje ulevit obyvatelům tamní Synkovy ulice a postavit tam čtyřicet nových stání.
Projekt lidem představí zítra v šest hodin odpoledne ve velkém sále radnice. "Chceme zjistit, zda o tato místa lidé vůbec stojí. Přiblížíme jim také možnosti výsadby náhradní zeleně," přiblížil líšeňský starosta Břetislav Štefan.
Obyvatelé se mohou obrátit i na zástupce městské policie, kteří jim odpoví na dotazy týkající se bezpečnosti a dopravy. Radnice se chce při podobných debatách setkat s lidmi ze všech ulic v sídlišti.
Velké projekty podobně obyvatelům představují také v Bystrci. "Na veřejná projednávání chodí stále víc lidí," sdělil tamní starosta Vladimír Vetchý.
Debatou v Líšni chce radnice s lidmi ze Synkovy ulice řešit: 1) nová parkovací místa, 2) výsadbu zeleně, 3) stav a možnosti oprav bytů, 4) bezpečnost v ulici.

(jsp)

 

Uveřejněno: 16. 4. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Jsem některým lidem podezřelá, říká umělkyně (obsah)
Kateřina Šedá z brněnské Líšně mění uměleckými akcemi okolí. Sousedům posílá anonymně košile a přesvědčuje je, aby přelézali ploty.
Brno – Není to náhoda, když se člověk někde narodí. Věřím, že to místo nás potřebuje. Jsem tady a čeká mne tu nějaký úkol, myslí si umělkyně Kateřina Šedá. S tím přistupuje k práci. Jejími hlavními tématy jsou rodinné vztahy a veřejný život. Vyprovokovanou akcí chce narušit stereotypy v lidském chování a myšlení. Často pracuje s rodinou či sousedy v brněnské Líšni, kde se narodila a žije. Je jí věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Výjimeční sousedé.
Šedá je považovaná za jednu z nejvýraznějších konceptuálních umělkyň v zemi. Ona označení za umělkyni zpochybňuje. "Nechci se programově vymezovat, ale umění je pro mne nejasný a těžko uchopitelný pojem. Smysl své práce vidím jinde než řešit, zda to je umění, nebo ne. Lidé kolem mne nadávají, co je v jejich okolí špatně. Chci jim ukázat, že změna je možná a je v jejich rukou," vysvětluje Šedá.
Ke způsobu svého vyjádření prý došla přirozenou cestou. "K umění mne nikdo nevedl. Jediný obraz, který mi dlouho visel v pokoji, byl čokoládový adventní kalendář. Už za dětských her v Líšni jsem často měla vedoucí roli. Ostatní děti chodily za mnou, na co si budeme hrát. Také jsem ráda kreslila," vypráví. Ve hře, experimentech a skupinových akcích pokračovala na brněnské střední škole uměleckých řemesel a později v ateliéru Vladimíra Kokolii na pražské Akademii výtvarných umění.
Přiznává, že pro své projekty nemá přesné označení. Lze je nazvat happeningem, akcí, proměnou i terapií. "To vše tam je. Při pojmenovávání jsem opatrná. Čeká se pak ode mne něco konkrétního. Ovšem nemohu předem odhadnout, jak to dopadne," tvrdí Šedá.
Její role je u každé akce jiná. Například v projektu Je to jedno, za který získala v roce 2005 cenu Jindřicha Chalupeckého, pracovala jako vnučka. Její babička upadla ve stáří do letargie. Kateřina se v ní pomocí kresby snažila vzbudit chuť do života. Babička byla dlouho vedoucí skladu domácích potřeb. Umělkyně ji přesvědčila, aby začala kreslit sortiment skladu a detailně jej popisovala. "Do práce jsem ji ponoukala denně. Společný čas byl důležitý," upozorňuje. Témata si umělkyně vybírá podle toho, co ji trápí. Například ve staré Líšni vyrostly po revoluci vysoké ploty. Kontakt mezi sousedy se začal vytrácet. Šedá se rozhodla ploty přelézt. Na pátém berlínském bienále postavila kopie deseti líšeňských plotů. Pak několik měsíců přemlouvala dvojice sousedů, mezi nimiž tyto překážky stojí, aby z Líšně do Berlína přivezli věc, jejíž pomocí by dokázali svůj plot k sousedovi přelézt. "Lidé si někdy nevšimnou, v čem je akce promění. Mámě nepřipadalo, že se se sousedkou díky cestě do Berlína sblížila. Pak jsme jely autem z nákupu a ona ji svezla domů. Vidíš, to jsi předtím nikdy neudělala, upozornila jsem ji. Pak jí změna došla," popisuje Šedá.
Ne vždy reagují lidé na její práci kladně. Ukázal to třeba další líšeňský projekt Každej pes, jiná ves z roku 2007. Autorka vytvořila mezi obyvateli pět set dvojic. Každému poslala košili s motivem rekonstruovaného barevného líšeňského panelového domu. Jako odesílatele uvedla opačnou rodinu z dané dvojice. Chtěla narušit anonymitu vztahů v sídlišti. Nakonec vystoupila z utajení a všechny pozvala na vernisáž v brněnské Moravské galerii. "Jedni sousedé mi sdělili, že si byli stěžovat na úřadu. Chtěla jsem, abyste něco dělali společně. Co, to je mi už jedno, řekla jsem jim," vypráví umělkyně.
Přemluvit lidi, aby se jejích akcí zúčastnili, je prý často těžké. "Mají občas pocit, že je chci tlačit do nějakého chování, aniž by věděli, o co přesně jde. Já jen nabízím hru, která je může někam posunout," vysvětluje umělkyně. Také ji překvapil výsledek projektu Líšeňský profil, který zaštítila galerie Contemporary Art Gallery and Museum v anglickém Sheffieldu.
Přes pět set výtvarníků kreslilo portréty obyvatel Líšně a pak hledalo co největší paralely v líšeňské krajině. Ve veřejném hlasování se stal tváří Líšně otec autorky, jehož nakreslil Hynek Poual z Poděbrad. "Je to krásná souhra. Ale byla jsem z výsledku zdrcená. Přemýšleli jsme, zda jej zveřejnit. Aby se neřeklo, že to bylo domluvené," uvádí žena.
V roce 2011 ji oslovila londýnská galerie Tate Modern. Byla první umělkyní z Česka, kterou galerie vyzvala k tak rozsáhlé spolupráci. Šedá do prostředí mezi galerií a katedrálou svatého Pavla přenesla život Bedřichovic na Brněnsku. Osmdesát obyvatel tam dělalo to, co doma. Sekali trávu, myli auto, připravovali hasičské cvičení, sportovali. Aby viděli Bedřichovice z jiného pohledu a trávili spolu víc času. "Do Bedřichovic se vracím, jde o dlouholetou akci. Loni jsme tam na třetího září založili nový svátek. Spočíval v nicnedělání. Nebo organizuju společné focení všech obyvatel," doplňuje.
V současné době je také na stipendiu v Římě, kde se zabývá problémem rozvodovosti. "Spousta dětí u nás vyrůstá jen s jedním rodičem. A přibývá matek, které musí plnit i otcovskou roli. Rozvedení, obzvlášť ti s dětmi, se těžko seznamují. Nehledají jen partnera, ale i otce pro dítě. Sama jsem se před čtyřmi lety rozvedla. Teprve s novým manželem jsem se na to dokázala podívat z odstupu a najít novou cestu k předchozímu. Mnozí si myslí, že mám vše vyřešené a jen radím jiným. I pro mne jsou mé akce těžké. Měním se při nich," říká Šedá.

(Klára Židková)

 

Uveřejněno: 15. 4. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Košile lidi vyděsily i pobavily (obsah)
Starosta brněnské Líšně Břetislav Štefan si myslí:
Brno – Anonymita sídliště je všude stejná. Přesto žije v brněnské Líšni hodně lidí, kteří se o kulturní a společenský život městské části zajímají, myslí si starosta Břetislav Štefan. "V mé ideální představě navážeme na kulturní bohatství a tradice staré Líšně, na nichž se budou podílet i obyvatelé sídliště," dodává.
- Mají obyvatelé Líšně zájem o veřejný život?
V Líšni je hodně lidí, kteří se zajímají o její problémy i kulturní život. Ve Staré Líšni je mnoho aktivních spolků, v sídlišti působí salesiáni s dobře fungující komunitou. Rád bych spolkový život ještě posílil.
- Přicházejí lidé se svým řešením problémů?
Jak kdy. Někdy je lepší si zanadávat a nechat to být. Pokud má někdo problém, který lze řešit a je to v možnostech městské části, snažíme se vyhovět. Pořádáme debaty, abychom znali názory lidí a zjistili, jak velký je zájem o konkrétní věci.
- Jaká byla účast v posledních volbách do zastupitelstva?
V roce 2010 to bylo jedenačtyřicet procent.
- Znají místní práci Kateřiny Šedé?
Ve Staré Líšni určitě. Projekt s košilemi sídliště vyděsil. Ale ti, co se zapojili, se i pobavili. Líšeňský profil byl zajímavý, ale výstup rozpačitý. Akce Kateřiny Šedé mne baví. Rozumím její myšlence spojovat lidi a vytvářet příběhy Líšně a jejích obyvatel.

(kž)

 

Uveřejněno: 15. 4. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Farmáři přivezou také pštrosí maso (obsah)
Brno­-Líšeň – Čtyřicet stánků dnes otevřou moravští zemědělci na druhém letošním farmářském trhu v Brně-­Líšni. Lidé mohou nakoupit zeleninu, sladkosti, uzeniny. Dokonce i pštrosí maso či domácí kosmetiku. Řemeslníci přivezou také dřevěné hračky a zahradníci sazenice. "Městská část se rozhodla obnovit tradici líšeňských trhů a jsem moc rád, že si loni získaly své stálé příznivce. Atmosféru na některých z nich doplní i kulturní program," podotkl místostarosta Jozef Sedláček. Lidé mohou čerstvé potraviny a výrobky nakoupit nad podzemní částí tramvaje v Jírově ulici. Trhy začínají v osm hodin ráno a stánky zavřou po obědě, kolem jedné hodiny.
(zur)

 

Uveřejněno: 13. 4. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Prach zadrží stromy a keře (obsah)
Brno­-Medlánky – Tisíce nových keřů a stromů zpříjemní bydlení obyvatelům domů v blízkosti ulice V Újezdech v brněnské městské části Medlánky. Zahradníci vysadí zeleň, aby tam pohltila prach.Radnice nedávno vypsala výběrové řízení na firmu, která úpravy lokality zajistí. "S pracemi začneme letos na podzim. Suché léto by totiž vysazená zeleň nevydržela," informoval Petr Matějka z medlánecké radnice.Ulice mezi domy tak olemují nové stromy a keře. "Odhadujeme, že úpravy nás vyjdou na osm set tisíc korun. Výběrové řízení tuto částku může ještě snížit. Firma, která nové rostliny vysadí, se také dva roky postará o jejich údržbu," podotkl Matějka.
Podobným způsobem chtějí s prachem a hlukem ze silnic bojovat i v brněnské Líšni. "Podél silnice ohraničující sídliště vyroste 450 stromů, 3600 keřů a desítky popínavých rostlin. S výsadbou začneme na podzim," ujistil líšeňský místostarosta Jozef Sedláček
.
(jsp)

 

Uveřejněno: 20. 3. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

Na debaty tento týden zvou radnice i občanské sdružení (obsah)
Brno – Lidé z několika brněnských čtvrtí se dozvědí o novinkách, které chystají radnice některých městských částí. A také o developerských projektech v okolí. Už dnes se například sejde vedení židenické radnice s tamními obyvateli ve společenském centru Karas. "Chceme lidem představit plány do dalších let. Také nás zajímá, co je v jejich okolí nejvíc trápí," sdělil starosta Židenic Roman Vašina. Setkání začíná ve čtyři hodiny odpoledne. Záměry radnice Brna středu i soukromých developerů chtějí sousedům dnes představit i lidé z Občanského sdružení Masarykova Čtvrť. "Chceme poznat názory co nejvíc zdejších obyvatel. Součástí setkání bude i diskuze," přiblížil předseda sdružení Michal Závodský. Lidé se na schůzce dozvědí také podrobnosti o takzvaném regulačním plánu, podle kterého se má odvíjet další výstavba. S podobným dokumentem seznámí zítra své obyvatele i bystrcká radnice na setkání v tamním společenském centru. Zítra se sejdou také lidé z Horníkovy ulice v brněnské Líšni. Radnice jim při debatě představí své plány v této oblasti.
(jsp)

 

Uveřejněno: 19. 3. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

Centrum nabízí zážitkový program s lamou. Za vítězný dětský obraz (obsah)
Brno – Lamy, lamy, lamičky. Tak zní název výtvarné soutěže, kterou vyhlásilo líšeňské Lamacentrum Hády. "Své obrázky nám mohou posílat děti v několika kategoriích. Akce je pro předškoláky i žáky z devátých tříd," sdělila Stanislava Švédová z Lamacentra. Své výtvory mohou jednotlivci i kolektivy zasílat do střediska do konce března. "Obrázky vystavíme na našich stránkách. Ty nejhezčí odměníme. Kolektivy například získají poukaz na některý z našich zážitkových programů," doplnila Švédová.
(jsp)

 

Uveřejněno: 14. 3. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

Farmářské trhy: sezona začíná(obsah)
Brno – Jaroslava Malinová z brněnského Králova Pole dává přednost farmářským potravinám před zbožím z velkých nákupních center. "S blížícím se jarem vyhlížím, kdy a kde se ve městě objeví farmářské trhy. Nakupuji totiž hlavně na nich," tvrdí Malinová. O tomto víkendu využije nabídku Královopolských trhů v Husitské ulici.
Tamní radnice je po loňské premiéře plánuje pořádat každou lichou sobotu dopoledne. "Přestože nemáme status farmářských trhů, prodejci musejí splňovat desatero Státní veterinární správy k prodeji na těchto akcích. Například zaručit původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a být schopní to při prodeji prokázat," upozornila mluvčí královopolské radnice Olga Pelcová.
Největší zájem podle ní mají návštěvníci akce o drůbež ze soukromého chovu, zvěřinu, ovčí sýry, vejce, med nebo uzeniny. "Předpokládáme, že s nastupujícím jarem se sortiment postupně rozšíří o sezonní zboží," doplnila Pelcová. V sobotu dopoledne zahajují sezonu farmářských trhů také v brněnské Líšni. "Chceme je pořádat jednou měsíčně na pozemku nad podzemní tramvajovou zastávkou Jírova," sdělil líšeňský místostarosta Jozef Sedláček.
O týden později se svých trhů dočkají i lidé v Bystrci. Trhy u tamního hotelu Santon mohou navštívit každých čtrnáct dní.
Od šestého dubna budou drobní zemědělci i řemeslníci nabízet své zboží i v historickém centru Brna. Začnou totiž Farmářské dny na Římském náměstí.

(jsp)

 

Uveřejněno: 13. 3. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Park prosvětlí louka, porostou tam jabloně (odkaz)

 
Uveřejněno: 9.3. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Veřejná debata? Také u piva se starostou (odkaz)

 
Uveřejněno: 23.2. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Dělňák nabízí nový dětský koutek (obsah)
Brno­-Líšeň – Přebalit nebo nakrmit dítě v kulturním centru Dělňák v brněnské Líšni je od včerejška jednodušší. Radnice ve spolupráci s Rodinným centrem Pastelka a divadlem Líšeň v něm totiž otevřela dětský koutek, který rodičům poslouží jako takzvaný Family point. "Jeho součástí je i volně přístupná knihovna, kterou tvoří sbírka ze zrušené pobočky knihovny na líšeňském zámku a také publikace,které jsme dostali od příznivců," uvedla Pavla Dombrovská z líšeňského divadla. Family point využijí rodiče v pracovní dny dopoledne. "To ocení ti, kdo využívají přilehlé dětské hřiště. Koutek bude k dispozici i návštěvníkům akcí odehrávajících se v Dělňáku. Podle zájmu můžeme otevírací dobu rozšířit," podotkl líšeňský starosta Břetislav Štefan.
(jsp)

 

Uveřejněno: 20. 2. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

 

Obchvat Slatiny má zelenou. Od ekologů (odkaz)

 
Uveřejněno: 16.2. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Krosna plná zajímavostí o Líšni (obsah)
Líšňačky s krosnou plnou proviantu určeného k prodeji na brněnském Zelném trhu – to byl běžný obrázek předválečného Brna. Dokonce natolik typický, že vešel i do místního folkloru: německý kustod městského muzea Leopold Masur ve svých Brněnských pověstech napsal, že slavný brněnský drak pošel proto, že na Zelňáku sežral Líšňačku. Jednu takovou obchodnici zachycuje i fotografie na obalu publikace Moravy nebylo a Líšeň už tu byla, vydané městskou částí Brno-Líšeň v roce 2012.
Sborník je dílem editora Pavla Krafla a kolektivu dalších tvůrců, kteří si jako svůj úkol předsevzali zaplnit bílá místa ve znalostech o historii, kultuře, přírodě a místě Líšně v dějinách a životě Brna i světa. Autorský kolektiv – vedle editora to jsou Jiří Mihola, Eva Večerková, Jarmila Pechová, Hana Kraflová, Tomáš Kocman, Oldřiška Prokopová, Jan Břečka a Svatava Kubešová – tu navazuje na první svazek edice Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme (2009, 2011).
Sborník obsahuje přehled dosavadních publikací o Líšni, autentické vylíčení lidových obyčejů v Líšni na konci 19. století, pojednání o stravě obyvatel Líšně, o tamních obchodech a živnostech, ale také podrobnou historii kolejové dopravy z Brna do Líšně.
Čtenáři se dozvědí mnoho zajímavého o poutní kapli Panny Marie Pomocné, o závodním časopisu Líšeňský budovatel (v němž na počátku 50. let působil i básník Jan Skácel) a také o obyvatelích Líšně – jak středověkých, tak i novodobých, jmenovitě o krasovém badateli Martinu Křížovi a bojovnících proti fašismu Jindřichu Breitcetlovi a Josefu Otiskovi.
Zajímavou publikaci, doplněnou obrazovou přílohou, rejstříkem a anglickým resumé, lze zakoupit či objednat v Kulturním centru Líšeň na Kotlanově 7 nebo v Dělnickém domě Líšeň na Klajdovské 28.

Michal Žák

 

Uveřejněno: 10. 2. 2013 Zdroj: Brněnský Metropolitan

 

Školka pomůže pracujícím rodičům (obsah)
Brno-Líšeň - Sedmnáct dětí nastoupí v pondělí do nové školky Pastelka v brněnské Líšni. O umístění dětí v mateřské škole na rozdíl od státních zařízení nerozhoduje jejich věk, ale to, jestli má zaměstnané oba rodiče. Školka Pastelka je součást projektu Práce a rodina v Brně-Líšni, který pomáhá lidem sladit pracovní a rodinný život v této městské části. "Úskalí, se kterými se rodiče potýkají, pokud chtějí pracovat a zároveň se věnovat dětem nebo pokud pečují o závislého člena rodiny, budeme také řešit na společných workshopech a setkáních. Účastní se jich zástupci státního i komerčního sektoru, vedení městské části a pracovníci neziskových organizací," informovala koordinátorka projektu Veronika Hradová.
(zur)

 

Uveřejněno: 1. 2. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

 

Líšeňští sepisují petici proti změnám v dopravě (odkaz)

 
Uveřejněno: 30.1. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Radnice se bojí pokut. Za zveřejněná jednání (obsah)
Brno­-Líšeň – První vlaštovka. Tak vnímají odborníci na transparentnost kroky radnice brněnské městské části Líšeň, kterými se za poslední dva roky otevřela lidem. Důležité je podle nich hlavně zveřejňování záznamů z jednání zastupitelů a údajů o jejich hlasování. Letos chtějí podobně postupovat další brněnské městské části.
Líšeňská radnice zveřejňuje na svých internetových stránkách všechny dokumenty, s nimiž přijdou do styku i tamní zastupitelé. "Díky tomu lidé zjistí, jakými tématy se aktuálně zabýváme a jednoduše získají stejné materiály jako politici. O to snadněji pak můžeme lidem vysvětlovat naše kroky. Vyjasňujeme si je jak na jednáních zastupitelstva, tak při veřejných debatách," uvedl starosta Břetislav Štefan.

Sledují i hlasování
Líšeň také jako první a zatím jediná radnice v Brně začala loni zveřejňovat videozáznamy z jednání zastupitelů. "Na web dáváme i to, jak ve kterých otázkách hlasovali. Lidé si díky tomu mohou ověřit, jak jimi zvolení zástupci rozhodovali. Nově zveřejňujeme také zápisy z jednání komisí a hlavně důvodové zprávy k projednávaným bodům," poznamenal starosta.
Líšeňští obyvatelé aktivity radnice vítají. "Veřejná zastupitelstva kvůli práci nestíhám, ale co se tam děje chci vědět. Proto jsem se už několikrát na záznam podíval," uvedl Karel Dubský. Zajímají ho i důvodové zprávy. "Zjistím z nich, proč některé body zamítli, nebo kdy se chystají opravy," řekl Dubský. Počínání radnice oceňuje i Oldřich Kužílek z neziskové organizace Otevřená společnost, která se kromě jiného zabývá transparentností úřadů. "Vítáme každou podobnou snahu, jak údaje zpřístupnit lidem. Bohužel ze zákona mají obce v tomto směru jen málo povinností. Většinu údajů, třeba zápisy ze zastupitelstev, ale také informace o veřejných zakázkách zveřejňují dobrovolně," řekl Kužílek.
Tyto informace mají na svých stránkách všechny brněnské radnice včetně magistrátu. "Lidé na nich najdou například i zápisy z jednání radních. Ze zastupitelstev zprostředkováváme přímé přenosy," uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Podobně chtějí letos začít přenášet jednání zastupitelů i ve Starém Lískovci. "K tomu potřebujeme kvalitnější připojení na internet. Získáme je až koncem roku, kdy začneme jednat v nových prostorách. Teď zastupitelstva nahráváme a rádi bychom záznamy zveřejnili. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů je to ale nezákonné," tvrdí starosta Vladan Krásný.
Podle Kužílka z Otevřené společnosti obce záznamy zveřejňovat mohou. "Žádnému zákonu to neodporuje. Podle naší analýzy je tvrzení úřadu špatné," řekl Kužílek.

Raději počkají
Na jednoznačné vyjádření úřadu čekají se zveřejňováním záznamů i v městské části Nový Lískovec. "Chceme předejít pokutám, proto raději ještě počkáme. Každopádně jsme už prověřovali, kolik zveřejňování záznamů stojí. Technologie by nás vyšla na méně než dvacet tisíc korun," sdělila starostka Jana Drápalová.
Líšeňští se případných postihů nebojí. "Pokuty nám nehrozí. Účastníky jednání na nahrávání upozorňujeme a citlivé údaje mažeme," upozornil starosta Štefan.
Ještě letos chce začít zveřejňovat jednání zastupitelů i radnice Brna­středu. "Prověřujeme, jakými technologiemi to zajistíme," uvedl starosta Libor Šťástka.

(Jan Spěšný, Petra Kozlanská)

 

Uveřejněno: 29.1. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Líšeňská poliklinika získává nová okna (obsah)
Obyvatelé brněnské městské části Líšeň, kteří plánují návštěvu tamní polikliniky, se musejí smířit s omezeními. Dělníci totiž v budově v současné době mění okna, a ordinace lékařů tak mohou zůstat i několik dní zavřené. "Nebylo možné zajistit tyto práce v jinou dobu. S výměnami oken skončíme pravděpodobně až v dubnu. Proto doporučujeme lidem, ať si před návštěvou lékaře ověří, zda ordinuje," poradil líšeňský místostarosta Jiří Janištin. Líšeňská radnice připravuje také další rekonstrukci téměř třicet let staré tamní polikliniky. "Nejpozději příští rok zateplíme její fasádu, získá také novou střechu a opravíme přilehlé terasy. Chátrající budova tak po letech dostane novou, zdravější a mladší tvář," doplnil líšeňský místostarosta.
(jsp)

 

Uveřejněno: 22.1. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

 

Některé radnice šetří, odkládají plesy o rok (odkaz)

 
Uveřejněno: 19.1. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

Archiv líšeňské radnice naplní tři sta fotografií. Soutěžních (obsah)
Vytvořit si archiv současných i starších fotografií městské části Líšeň chce tamní radnice. Loni proto vyhlásila soutěž Kouzlo Líšně, jejíž účastníci posílali fotografie ve třech různých kategoriích. Výsledky nedávno radnice zveřejnila na svých internetových stránkách. "Díky soutěži jsme získali přibližně tři stovky snímků. Využijeme je například v různých prezentačních materiálech radnice, v našem občasníku a některé se objeví i na webových stránkách," sdělil starosta Břetislav Štefan.
Dřív radnice žádný podobný archiv neměla. "Když jsme chtěli informovat o některých událostech týkajících se konkrétních míst, museli jsme je sami nafotografovat. Teď můžeme využívat fotografie, které jsme získali právě v soutěži," podotkl starosta. Plánujeme soutěž zopakovat. " Fotografií přivítáme i víc. Proto akci vyhlásíme znovu. Kdy přesně to bude se rozhodneme v nejbližší době," řekl Štefan.
Obyvatelům Líšně se nápad líbí. "Loni jsem se chtěla přihlásit, ale zapomněla jsem na to. Pokud soutěž obnoví, pokusím se něco nafotit," řekla například Pavla Bezděková.
V prvním ročníku soutěže odměnila radnice vítěze digitálními fotoaparáty. V kategorii umělecká fotografie jej získal Miroslav Černý, za dokumentární snímek Kateřina Bočkvá a za historicko srovnávací fotografii si cenu odnesl Petr Blatný
.
(jsp)

 

Uveřejněno: 15.1. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

 

V Líšni uctili válečného parašutistu (odkaz)

 
Uveřejněno: 13.1. 2013 Zdroj: brnensky.denik.cz

 

 

Související články

Poslední úprava: 20. 1. 2014. Přečteno: 4043x.
Jméno Dagmar Bartáková
E-mail bartakova@brno-lisen.cz
Telefon 544424815
Další informace dveře č.: 304
*
*
*
* Ochrana proti robotům
 
Akce v Líšni
srpen
Po Út St Čt So Ne
1234
56 7 891011
1213141516 17 18
19202122232425
2627 28 293031
2019
Nejbližší akce: 28. 8. 2019