Farář Šikula: Líšeň spojují dobří lidé

Farář Šikula: Líšeň spojují dobří lidé

Po patnácti letech letos opustil líšeňskou farnosti farář František Vavruša, který nově pečuje o věřící v brněnské Lesné. V Líšni jej nahradil Petr Šikula, který dříve působil na brněnském Petrově, v Kloboukách u Brna, ale třeba také jako rektor Papežské koleje Nepomucenum v Římě.

Nástup na pro něj asi nemohl být více hektický, nejprve začátkem záři ovládly Líšeň hody, následně musel řešit omezení kvůli pandemii Covid-19. Opatření ale chápe a připravuje se už i na dobu adventu. „To, že nemůžeme normálně do kostela, ještě neznamená, že nemůžeme žít jako křesťané,“ říká v rozhovoru pro Líšeňské noviny Šikula.

V Líšni působíte zhruba čtvrt roku, jak ji zatím vnímáte? Jak zdejší obyvatele, tak třeba i to, jak je členěná na starou a novou zástavbu.
Zatím to pro mne je Líšeň, kterou opatrně objevuji. V Brně jsem dříve působil deset let, ale kromě několika málo návštěv Mariánského údolí jsem tuto část moc neznal. Stará zástavba a nové sídliště jsou rozdílné na první pohled, ale spojují je dobří lidé.

Jak silná je v Líšni křesťanská komunita ve srovnání s vašimi předchozími působišti? Dá se to vůbec nějak porovnávat?
Srovnávání asi není úplně namístě, protože každé místo je specifické a má své kouzlo. Třeba v Kloboukách bylo velmi silné ekumenické povědomí, protože tam kromě Římskokatolické církve byly aktivní ještě Církev českobratrská evangelická a Církev bratrská. A dařilo se nám skvěle spolupracovat. V Líšni je krásná farnost od nejmenších po nejstarší, je zde mnoho aktivit, i když jsou teď během pandemie utlumeny. O to víc se těším na to, co se pak objeví na jaře a v létě.

Našel jste si už v Líšni nějaká oblíbená místa? 
Vzhledem k tomu, že jsme rodáci s P. Metodějem Hoškem, obnovitelem Kostelíčku, tak už z principu se mi musí líbit právě tam.

Těsně po vašem nástupu jste se stal součástí jedné z nejoblíbenějších místních tradic, líšeňských hodů. Líbily se vám?  Můžete je srovnat třeba s hodovými slavnostmi v Kloboukách u Brna, kde jste působil dříve?
Každé místo má své hodové tradice, zažil jsem hody ve svém rodišti, pak v Kloboukách u Brna, v Krumvíři, ve Velkých Hostěrádkách. Srovnávat se úplně nedají, protože jsou svébytným výrazem radosti a děkování.

Připravoval jste se nějak na příchod do Líšně? Probíral jste třeba s vaším předchůdcem Františkem Vavrušou místní zvyky a tradice? 
Součástí předávání farnosti jsou i informace o tradicích a zvyklostech, takže nějaké povědomí už mám. A do dalšího mne ještě uvádí pastorační asistentka paní Hana Válková. Tak si postupně skládám mozaiku.

Pan farář Vavruša nastoupil do nového kostela v brněnské Lesné. Jak se vám tato moderní stavba líbí?
Na Lesné jsem už několikrát byl a musím říct, že stavba se mi líbí víc v reálu než na obrázku. Já jsem vyrůstal v pozdně gotickém chrámu, takže kruhová stavba není zrovna můj šálek kávy, ale chápu, že do tradice velkomoravských rotund docela zapadá.

Nastoupil jste ve velmi složité době postiženou pandemií Covid-19. Co vše tato situace komplikuje například při bohoslužbách?
Po několik týdnů trvání přísných opatření byly bohoslužby slouženy bez účasti lidu, ale kostel byl otevřený vždy hodinu přede mší svatou k soukromé modlitbě. A lidé opravdu přicházeli, samozřejmě s patřičnými rozestupy a dalšími opatřeními. Více se teď také přesunulo na internet: na neděle jsme natáčeli video s biblickým textem a zamyšlením, budujeme databázi kontaktů na farníky a jsme ve spojení alespoň prostřednictvím e-mailu. To, že nemůžeme normálně do kostela, ještě neznamená, že nemůžeme žít jako křesťané. Třeba se během toho naučíme více porozumět Bibli a jejímu poselství.

Máte už nějaké informace, jak budou probíhat křesťanské vánoce? Připravujete se třeba i na scénáře bez obvyklých bohoslužeb?
Zatím moc velké plány nemáme, ale dá se předpokládat, že omezení budou i přes Vánoce, tak se zřejmě budeme muset obejít bez tradičního živého betléma, sborových zpěvů nebo oblíbených adventních rorátů. Bohoslužby budou, možná ne tak otevřené veřejnosti, ale mohu obyvatele Líšně ujistit, že se i tak za farnost a její obyvatele každou neděli modlíme.

Jak vlastně vy osobně vnímáte Vánoce? Jsou to pořád ještě křesťanské svátky a oslavy Narození Páně nebo už kolem sebe vidíte více komerce a zbytečného stresu?
Je takovou adventní tradicí, že se bouříme proti komercializaci a stresu, ale abych řekl pravdu, mně to tak zásadně nevadí. Chápu obchodníky, že potřebují prodávat, chápu hospodyňky, že se musí blýsknout cukrovím, chápu děti, že mají velké nároky na Ježíška, a chápu tatínky, že se jim nechce uklízet. Ale míra, jak moc se tím necháme pohltit a vystresovat, ta je jen a pouze v naší hlavě. Nikdo nás přece do předvánočního spěchu nenutí. Měl jsem možnost srovnat Vánoce v Itálii a v Česku, a byť si říkáme, že jsme ateistický stát, podle energie vložené do příprav oslavy Ježíšova narození se to jeví přesně naopak. V běžných italských rodinách nepečou hory cukroví, nezdobí stromeček ani nechystají zvláštní štědrovečerní večeři, ale Vánoce jim začínají půlnoční mší, pak se vyspí a Boží hod slaví dlouhým obědem až do večera. Dárky většinou dostávají jen děti a rozbalují se 25. prosince ráno. Oslava Vánoc je protažená až do 6. ledna, kdy obchází hodná čarodějnice La Befana a hodné děti ještě jednou obdaruje. U nás jsou pro mnohé Vánoce soustředěné do jednoho večera a 25. prosince mnozí říkají, že je už „po Vánocích“. A tak je to možná více stresující.

Vánoce jsou také o setkávání s rodinou. Nemáte strach, že přísná nařízení mohou tyto styky omezit? Nebyla by to škoda?
Jaké to bude, to ještě uvidíme, ale setkání s rodinou přece nemusí být jen o Vánocích. Navštívíme se, až to půjde a nebudeme nikoho ohrožovat.

Co máte v plánu pro příští rok v rámci líšeňské farnosti?
Mohu už teď prozradit, že by od Nového roku měla být zřízena nová farnost na sídlišti. A pak by mělo úsilí směřovat k budování nového kostela s komunitním centrem blízko Saleska.

Prosincové  Líšeňské noviny vycházejí v prvním adventním týdnu, mohli bychom vás poprosit o krátké vánoční poselství pro naše čtenáře?
Advent i Vánoce budou možná prožívané jinak. Třeba mnohem pravdivěji: když tenkrát císař Augustus vymyslel sčítání obyvatelstva a po celé Římské říši včetně provincií se daly do pohybu masy lidí, spláchlo to i mladičkou rodinu z Nazareta. Josef s těhotnou Marií se museli dostavit ke sčítací komisi do Betléma a vůbec neměli možnost si svou cestu naplánovat a připravit. Takže Josef nakonec na poslední chvíli sežene přístřešek mezi ovcemi a do toho Maria porodí. Z dnešního pohledu logisticky naprosto nepřipravená a nezvládnutá situace. A přece si ji  ještě po dvou tisíciletích připomínáme a dokonce ji slavíme. Proto Vánoce, ať už budou jakékoliv, nebudou špatné. Člověk má tu úžasnou schopnost, že se dokáže přizpůsobit. Když budeme skutečně lidmi a budeme k sobě ohleduplní a laskaví a potáhneme za jeden provaz, zvládneme cokoliv. Požehnaný Advent a radostné Vánoce.


Kdo je P. ThLic. Petr Šikula
Petr Šikula vystudoval teologii na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Působil ve farnosti u katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, a to postupně jako pastorační asistent, jáhen, vikář, administrátor farnosti i farář. Na Petrově také přijal jáhenské i kněžské svěcení.  Na návrh České biskupské konference byl jmenován rektorem Papežské koleje Nepomucenum, kde působil pět let. Před příchodem do Líšně pak působil jako farář v Kloboukách u Brna.


Jan Spěšný, Foto: Renata Lorencová
 

Poslední úprava: 19. 11. 2020.
Jméno Tomáš Hložánek
E-mail tomas.hlozanek@puxdesign.cz
*
*
*
* Ochrana proti robotům
 
Akce v Líšni
listopad
Po Út St Čt So Ne
1
23 4 5678
910111213 14 15
1617 18 19202122
232425 26 2728 29
30
2020
Nejbližší akce: 26. 11. 2020