"Proč máš dítě v lesní školce? To je jako mezi stromečkama v oboře?" Tuto otázku slyším poslední dobou velmi často, proto jsem se rozhodla shrnout své důvody, proč můj syn navštěvuje lesní školku, do několika odpovědí:
- Můj syn tráví většinu času ve školce venku, na zdravém vzduchu, bez plotů a zdí. K hraní slouží celý les. Nepromokavá souprava a boty poskytují dostatek tepla a sucha v zimě i za deště. Po celý rok chlapec nezastonal, rýma, kašel měli vždy tak velmi krátkého trvání, že jsem si toho ani nevšimli.
- Můj syn se stává mrštným, obratným a nebojácným. Les poskytuje nekonečně mnoho „tělocvičného nářadí“ na čerstvém vzduchu. Syn se zdokonaluje ve šplhu po stromech, skoku přes potok, běhu po kládě, lezení po skále, klouzání ze svahu a jiných - pro kluka i pro holku - důležitých „dovednostech“.
- Z mého syna roste sebevědomý jedinec, který od svých učitelů neslyší: nesmíš, neber, nesahej… naopak zkoušej, osahávej, zkoumej. Učitel je přítelem, parťákem, který neúkoluje, ale motivuje a vytváří vhodné prostředí a činnosti. Pedagog dělá většinou to co děti a jde jim příkladem a radou, jak to či ono zvládnout, aniž by došlo k většímu zaváhání nebo pocitu nejistoty a ohrožení, když něco dělají poprvé v životě.
- Můj syn trochu líný na ruční práce se stává kreativním, z bezového dřeva si vyrobil flétničku, na kterou teď pilně trénuje. Umí si vyrobit nejenom hudební nástroj, ale i hračky ze dřeva a lesních plodů. Rozdělávání ohně není problém, a když se na ohni něco uvaří, spíše to způsobí rodičovi těžkou hlavu, když přijde doma zadání – uvaříme to jako ve školce.
- V mém synovi lesní školka přirozeně rozvíjí ekologické cítění a myšlení, nejde jen o třídění odpadků, ale pozorováním přírody a celoročním pobytem v ní se učí pravidlům lesa, učí se respektovat zákonitosti přírody a nenarušovat přirozené prostřední květin a zvířat.
- Jako rodič se můžu se svým synem účastnit různých aktivit, které lesní klub pořádá, dobře poznat prostření školky, pedagogy, program. Mohu, ale nemusím si najít mezi pedagogy a rodiči přátelé – prostě tam jsou, a když se chci zapojit do společného díla, mám k tomu příležitost.
Jsem ráda, že v blízkosti našeho bydliště existuje lesní školka, že moje děti mají možnost zažívat každodenní dobrodružství uprostřed krásné přírody. Občanské sdružení Kavyl od září 2012 provozuje v Mariánské údolí na okraji Brna lesní klub Mariánka, který vznikl po vzoru lesních mateřských školek vycházející z konceptu uplatňující alternativní přístupu při výchově dětí. Zázemí lesního klubu tvoří přízemí Kadlcova mlýna s přímým vstupem do zahrady a celého údolí s výbornou dostupností MHD (konečná bus č.55).
Více informací o provozu a fungování lesního klubu Mariánka najdete na www.kavylos.cz
Hana Tomanová