Zastavme se v ulicích pojmenovaných po přírodovědcích

Zpátky
Zastavme se v ulicích pojmenovaných po přírodovědcích

V březnu jsme si připomenuli umělce, jejichž jména nesou naše ulice. Od krásy, kterou stvořila práce lidských rukou, se nyní chvíli pozastavíme u krás přírodních. U touhy a úsilí lidí její tajemství, nádheru i krutost objevovat, poznávat nebo se jí vzpírat. I naše ulice nesou jména po významných přírodovědcích, kteří obětovali okolní přírodě svoji mysl.

Když půjdete na procházku údolím Říčky, dostanete se na okraj Moravského krasu. Ten uchvátil líšeňského rodáka Dr. Martina Kříže. 5. dubna si připomeneme 104 let od jeho úmrtí.

Vystudoval právnickou fakultu, pracoval jako notář, ale nejvíce jej známe jako krasového badatele a archeologa. Již jako student se v hornickém koši spustil na dno Macochy a dva dny ji zkoumal. Nejrozsáhlejší průzkum však provedl v jeskyni Kůlna, která je nyní součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, u vstupu je i jeho pamětní deska. Mimo archeologických a paleontologických nálezů odkryl i vchod do podzemního propasťovitého systému, který nese jeho jméno - Křížovy jeskyně. I jeskyně poblíž známé Pekárny v Kamenném žlíbku nese jeho jméno – Křížova jeskyně s evidenčním číslem Ř12, je volně přístupná.

Zkoumal i jeskyni Pekárnu, ale tehdy ještě nesla název Díravica nebo Kostelík. Prý jsou v ní zakopané z dob Napoleonských válek zlaté bohoslužebné nádoby. Průzkum vedl i v dalších místech Moravského krasu. Např. v jeskyni Býčí skála z jeho průzkumů a map vycházejí speleologové dodnes. Jako první na světě použil elektrické osvětlení v jeskyni a pořídil její fotografie. Byla to Eliščina jeskyně a je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Vytvořil systém orientace v podzemích chodbách, využívaný do nedávné doby.

Jeho sbírka z výzkumů je součástí Moravského zemského muzea. Za svoji práci obdržel mnohá ocenění, byl zakladatelem nebo významným členem přírodovědných, archeologických a geologických organizací. V Líšni mu byla v roce 1927 odhalena pamětní deska, která byla ještě donedávna umístěna na jeho rodném domě na nám. Karla IV. Po jeho rekonstrukci byla přenesena na Dělňák a nahrazena jen menší nenápadnou deskou s připomínkou jeho jména.

Vykopávky v jeskyních Moravského krasu prováděl také Jan Knies, který zde působil jako učitel.

Ulice bratří Šmardů nese název po doc. RNDr. Janu Šmardovi, řediteli Moravského zemského muzea či Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MUNI a zakladateli Podhoráckého muzea. V roce 1950 byl iniciátorem prohlášení Květnice za přírodní rezervaci a i cesta v Moravském krasu nese jeho jméno - Naučná stezka Jana Šmardy, vede od Skalního mlýna okolo Kateřinské jeskyně a dál po ní už musíte jít sami. Jeho bratr RNDr. František Šmarda byl významným mykologem, je po něm pojmenováno i několik hub.

Silvie Dražanová, Eliška Vondráčková, zastupitelky za KDU-ČSL (Spolu v Líšni)

Související články

Pozvánka na výstavu malá galerie LíPa od 1.12.2021 do 31.1.2022 25. 11. 2021 Kultura Galerie LíPa
Svět očima Líšňáků 11. 10. 2021 Kultura Reportáže a videa o Líšni
Okna Kotlanky ožila fotografiemi 30. 3. 2021 Kultura Život v Líšni
Knihovna v Líšni má návratový box 10. 3. 2021 Kultura Život v Líšni
Líšeňské ulice pojmenované po umělcích 7. 3. 2021 Kultura Historie
Lidem chci nabídnout kulturní nadechnutí, říká nový ředitel KCL Michal Kročil 5. 3. 2021 Život v Líšni Kultura
Rekonstrukce elektroinstalace ZUŠ Antonína Doležela 28. 2. 2021 Kultura I. místostarostka Děti a rodina
Informace pro zájemce o výstavu v prostorách líšeňské radnice 15. 2. 2021 Kultura
1 2 3 4 6 7
Poslední úprava: 29. 3. 2021.
Kontakt: Tomáš Hložánek,

Zašlete nám dotaz k této stránce nebo informace pro její doplnění: