Stránská skála – přírodní památka evropského významu

Zpátky
Stránská skála – přírodní památka evropského významu

Stránská skála (310 m n. m.) patří neodmyslitelně ke koloritu Brna, je to častý cíl svátečních výletů obyvatel našeho města. Vždyť kde se ukrýval brněnský drak, aby strašil počestné měšťany? Bylo to právě v jeskyni na Stránské skále. I když tato přírodní památka převážně leží na katastru městské části Brno-Slatina, velká část Brňanů ji má spojenou s Líšní, neboť se na ni jezdí tramvají, která končí u Zetoru a kdysi pokračovala do Líšně.

Dnes má Stránská skála statut národní přírodní památky, tedy oficiálně nejvyšší ochrany a není pochyb o tom, že si to zaslouží. Je zajímavá již z hlediska geomorfologie. Při pohledu od západu je zřetelný její zvláštní tvar: na severozápadě je zakončena strmými skalisky, kdežto k jihu až jihovýchodu její svahy postupně klesají a přecházejí do rovinné části, na níž leží Brno-Slatina. Takové skalní útvary se nazývají kuesty a jejich vznik souvisí s tím, že vrstvy vápenců již neleží horizontálně, ale působením geologických sil byly ukloněny k jihu. Na severu tak vznikl strmý svah, který obnažila před stovkami tisíc let Svitava, která zde tekla mezi Stránskou skálou a Bílou horou.

Usazeniny z období jury nebo populárně řečeno z doby dinosaurů jsou v České republice vzácné a Stránská skála představuje jejich nejvýznamnější výskyt. Až 60 m vysoký sled hornin tvoří různé typy vápenců svrchní jury o stáří kolem 155 milionů let. Skalní profil se tradičně dělí na tři části: spodní vápence s rohovci, 4 m silnou polohu krinoidových (lilijicových) vápenců a svrchní rohovcové vápence s páskovanými rohovci (rohovec je křemičitá hornina podobná pazourku). V době těžby vápenců bylo získáno na Stránské skále velké množství zkamenělin, které svědčí o bohatém životě v teplém a mělkém jurském moři. Patří mezi ně koráli, mechovky, živočišné houby, ramenonožci, mlži, plži, hlavonožci (amoniti a belemniti), ostnokožci (ježovky, lilijice, hvězdice, sumýši, hadice) a další mořští živočichové. Stránská skála je také proslulá paleontologickými nálezy ze starších čtvrtohor, neboť se v jejích vápencích krasověním  vytvořilo několik menších jeskyní a pod strmým svahem vznikly mocné sedimenty. Jeskynní výplně a svahové usazeniny zkoumala řada brněnských odborníků (např. profesoři J. Woldřich a R. Musil) a byly v nich nalezeny zbytky asi 70 druhů savců nebo 68 druhů ptáků. Mezi veřejností je znám zejména nález šavlozubé kočkovité šelmy Homotherium moravicum, ale také medvěda, vlka, hyeny, koně, mamuta či bobra, vše z období před zhruba 600 000 lety. Navíc z těchto vrstev pocházejí i jedny z prvních kamenných nástrojů na našem území a přepálené kosti, doklad o nejstarším používání ohně v Evropě na sever od Alp. Bohužel kosterní pozůstatky těchto prvních obyvatel brněnské kotliny z období starého paleolitu nebyly nalezeny.

Poloha Stránské skály umožňující přehled krajiny a výskyt rohovců – suroviny pro zhotovování kamenných nástrojů – vedly k jejímu častému osídlování od starší doby kamenné (paleolitu). Jsou tu např. nástroje kultury nazývané bohunicien z přechodu mezi středním a svrchním paleolitem (před 50 000 – 40 000 lety) a kamenné nástroje zatím označované specialisty jako typ Líšeň-Podolí. Pak následují již klasické kultury svrchního paleolitu jako aurignacien (před 39 – 33 000) lety nebo epigravettien (asi 19  000 let zpět). Lovci z tohoto období využili kuestový tvar Stránské skály k lovu koní, když je naháněli nad severní strmý svah. Osídlení z předcházející doby lovců mamutů (gravettienu) sice ze Stránské skály neznáme, ale velmi pravděpodobně je ze stránskoskalského vápence zhotoven národní poklad Rakouska – Willendorfská venuše. Lovci mamutů z Willendorfu (údolí Wachau, Dolní Rakousko) chodili pro pazourky na severní Moravu a Slezsko a jejich cesta vedla kolem Stránské skály.

Z mladší doby kamenné známe ze Stránské skály sídliště kultury kengyelské. S ní zřejmě souvisí povrchový nález zvířecí (psí?) figurky vyštípané z místního rohovce. V pozdní době kamenné pak okupovali plošinu Stránské skály lidé kultury nálevkovitých pohárů (velký objekt s dílnou na místní rohovce a pokladem 44 rohovcových čepelí). Tito lidé již rohovce jednoduchou formou těžili. Během posledních třech let probíhal na Stránské skále výzkum malého sídliště kultury zvoncovitých pohárů v rámci česko-polského projektu (Archeologický ústav AV ČR v Brně a Univerzita Rzeszów v Polsku). Rohovce Stránské skály jsou zjišťovány jako surovina nástrojů na mnoha pravěkých sídlištích zejména jižní Moravy. To vše ukazuje na neobyčejný význam, který Stránská skála měla nejen v dávné historii Moravy ale i celé střední Evropy.

Antonín Přichystal

Legenda k fotografiím

  • Obr. 1 Stránská skála na počátku 20. století. Vyniká její kuestový tvar. Kresba T. Přichystala podle dobové fotografie.
  • Obr. 2 Rohovec o průměru kolem 8 cm ve skalním masivu Stránské skály. Foto A. Přichystal.
  • Obr. 3 Unikátní zvířecí figurka vyštípaná z místního rohovce. Foto L. Plchová.

Fotogalerie

Související články

Revize katastru nemovitostí. 4. 5. 2021 Život v Líšni
Okna Kotlanky ožila fotografiemi 30. 3. 2021 Život v Líšni Kultura
Spustili jsme pro vás modernizovaný web radnice 26. 3. 2021 Život v Líšni Líšeňské noviny
Letní provoz mateřských škol a příměstských táborů v Líšni 26. 3. 2021 Život v Líšni Děti a rodina Školství
Oprava Orlovny? Hotovo může být už příští rok 20. 3. 2021 Život v Líšni Oprava Orlovny
Knihovna v Líšni má návratový box 10. 3. 2021 Kultura Život v Líšni
Lidem chci nabídnout kulturní nadechnutí, říká nový ředitel KCL Michal Kročil 5. 3. 2021 Život v Líšni Kultura
1 2 3 4 5 6 8
Poslední úprava: 2. 1. 2021.
Kontakt: Tomáš Hložánek,

Zašlete nám dotaz k této stránce nebo informace pro její doplnění: