O Líšni

Počet obyvatel

  • počet obyvatel v Líšni k 1.1. 2020 bylo 26 687, z toho
    • 12 057 mužů
    • 13 250 žen
    • 1 380 cizinců s trvalým pobytem (806 mužů, 574 žen)
  • k 1. 1. 2016 - 25 879 (790 cizinců)
  • k 1. 1. 2015 - 25 777 (775 cizinců)

Geografie

Poloha

  • východně od středu města Brna

Rozloha

  • 15,7 km2

Sousedící městské části a mimobrněnské obce

  • Brno - Slatina, Brno - Vinohrady, Brno - Židenice
  • Kanice, Mokrá - Horákov, Ochoz, Podolí

Historie

Od vzniku až k městysu

Dějiny starobylé Líšně sahají daleko do středověku. První ověřená písemná zpráva o Líšni pochází z roku 1306. Jak ale dokazují archeologické nálezy, bylo území v okolí Líšně osídleno již v pravěku. Archeologické průzkumy prováděné na Starých zámcích prokázaly v této lokalitě husté osídlení slovanskými kmeny.

Městysem se Líšeň stala za krále Ferdinanda I. Získala tak práva trhovců a znak – červený štít s dřevěným vinným lisem. Právem se tehdy malé městečko nazývalo místem dobrého obchodu a spíží města Brna.

Propojení s Brnem v roce 1905

Historickým okamžikem pro městys Líšeň bylo propojení s Brnem místní dráhou, takzvanou Karolínkou, v roce 1905. Poté započal v Líšni čilý stavební ruch. Rozvoj Líšně přerušila 1. světová válka, do které narukovala většina mužského obyvatelstva.

Za 2. světové války byla v blízkosti Líšně vybudována továrna, která sloužila zbrojnímu průmyslu. Řada líšeňských občanů zde našla zaměstnání. Pod Stránskou skálou byly vybudovány rozsáhlé podzemní prostory, které měly sloužit vojenským účelům. Z těchto důvodů se továrna ke konci války stala strategickým místem bombardování a leteckých náletů spojenců.

Z nařízení říšského protektora v roce 1944 byla Líšeň připojena k městu Brnu a stala se jeho součástí. Jednokolejná trať Karolínky byla přebudována na dvoukolejnou, trať byla elektrifikována a do Líšně začala jezdit tramvaj. Konečná stanice byla v místech dnešního Technického muzea.

Kulturní památky

Na území Líšně se nachází několik významných kulturních památek. Jednou z nejvýznamnějších je kostel svatého Jiljí, který se za dobu svého trvání několikrát přestavoval a upravoval. Nalézá se na náměstí Karla IV. a do dnešní podoby byl dostaven a přebudován v roce 1895. Další kulturní památkou je líšeňský zámek s rozsáhlým parkem. Na líšeňském panství se vystřídalo několik majitelů. Posledními majiteli panství byla významná šlechtická rodina Belcredi. Dominantu nad Líšní vytváří kaple zasvěcená Panně Marii – pomocnici křesťanů. Objekt kaple je zařazen do seznamu kulturních památek Ministerstva kultury. Od kaple na Kostelíčku je krásný výhled na celou Líšeň a daleké okolí. Zvláště v měsíci květnu, červenci a říjnu se zde scházejí věřící k pobožnostem.

Období komunismu

Po 2. světové válce byl v Líšni vytvořen prozatímní Místní národní výbor, který po roce 1948 ovládli představitelé kumunistické strany. V 50. letech byla zbourána stará radnice a místní národní výbor se přestěhoval do domu, znárodněného rodině Kolejkové. Zde působil až do 60. let, kdy se přestěhoval do uvolněných prostor znárodněného líšeňského zámku. V roce 1975 v rámci centralizace se Líšeň stala součástí obvodu Brno IV., se sídlem na Křenové ulici, a Místní národní výbor Brno XII. zanikl. Tento stav trval do roku 1990, kdy se Líšeň stala znovu samostatnou městskou částí.

V 50. letech byla stará zástavba Líšně postupně plynofikována, byl zaveden městský vodovod, veřejné osvětlení a některé ulice byly odkanalizovány. Megalomanským projektem této doby bylo vybudování areálu pro konání Mírových slavností, takzvaného Gottwaldova údolí. Mírové slavnosti se konaly každoročně ke konci měsíce června a zúčastňovali se jich nejvyšší komunističtí funkcionáři. Poslední velkou událostí, která se zde konala, byl Romský festival v roce 1990, kterého se kromě prezidenta Václava Havla zúčastnily i početné skupiny Romů ze zahraničí.

Krásné okolí

Líšeň má velice krásné přírodní okolí, skýtající téměř neomezené možnosti k aktivnímu i pasívnímu odpočinku. Mariánské údolí, nacházející se v romantickém údolí Říček, s několika vodními nádržemi, obklopené hustými lesy a propojené udržovanými cestami, patří k nejnavštěvovanějším místům. Zároveň je i vhodným výchozím bodem pro pěší turistiku, cyklistiku a v neposlední řadě i k projížďkám na koních. Návštěvníkům Mariánského údolí jsou kromě areálu pro parkur a dětského zábavního areálu k dispozici i restaurace a stánky s občerstvením.

Líšeň měla odpradávna i svůj folklór, svoje zvyky a své typické nářečí. Některé zvyky jako jsou hody (1. září na svátek svatého Jiljí), líšeňské tance a líšeňský kroj se udržely dodnes. Národopisné soubory Stará Líšeň, Líšňáci a dětský soubor Líšňáček reprezentují Líšeň i na zahraničních folklórních festivalech. Díky jim se může dnešní mladá generace seznámit s bohatou kulturní tradicí Líšně. Z Líšně také vzešla řada významných osobností z oblasti vědy, kultury, umění a sportu.

Podrobná historie Líšně

Související články

Rejstřík ulic 24. 11. 2009 O Líšni
Turistika v Líšni 24. 5. 2007 O Líšni
1 2