Zastavme se v ulicích pojmenovaných po přírodovědcích

Zpátky
Zastavme se v ulicích pojmenovaných po přírodovědcích

V březnu jsme si připomenuli umělce, jejichž jména nesou naše ulice. Od krásy, kterou stvořila práce lidských rukou, se nyní chvíli pozastavíme u krás přírodních. U touhy a úsilí lidí její tajemství, nádheru i krutost objevovat, poznávat nebo se jí vzpírat. I naše ulice nesou jména po významných přírodovědcích, kteří obětovali okolní přírodě svoji mysl.

Když půjdete na procházku údolím Říčky, dostanete se na okraj Moravského krasu. Ten uchvátil líšeňského rodáka Dr. Martina Kříže. 5. dubna si připomeneme 104 let od jeho úmrtí.

Vystudoval právnickou fakultu, pracoval jako notář, ale nejvíce jej známe jako krasového badatele a archeologa. Již jako student se v hornickém koši spustil na dno Macochy a dva dny ji zkoumal. Nejrozsáhlejší průzkum však provedl v jeskyni Kůlna, která je nyní součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, u vstupu je i jeho pamětní deska. Mimo archeologických a paleontologických nálezů odkryl i vchod do podzemního propasťovitého systému, který nese jeho jméno - Křížovy jeskyně. I jeskyně poblíž známé Pekárny v Kamenném žlíbku nese jeho jméno – Křížova jeskyně s evidenčním číslem Ř12, je volně přístupná.

Zkoumal i jeskyni Pekárnu, ale tehdy ještě nesla název Díravica nebo Kostelík. Prý jsou v ní zakopané z dob Napoleonských válek zlaté bohoslužebné nádoby. Průzkum vedl i v dalších místech Moravského krasu. Např. v jeskyni Býčí skála z jeho průzkumů a map vycházejí speleologové dodnes. Jako první na světě použil elektrické osvětlení v jeskyni a pořídil její fotografie. Byla to Eliščina jeskyně a je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Vytvořil systém orientace v podzemích chodbách, využívaný do nedávné doby.

Jeho sbírka z výzkumů je součástí Moravského zemského muzea. Za svoji práci obdržel mnohá ocenění, byl zakladatelem nebo významným členem přírodovědných, archeologických a geologických organizací. V Líšni mu byla v roce 1927 odhalena pamětní deska, která byla ještě donedávna umístěna na jeho rodném domě na nám. Karla IV. Po jeho rekonstrukci byla přenesena na Dělňák a nahrazena jen menší nenápadnou deskou s připomínkou jeho jména.

Vykopávky v jeskyních Moravského krasu prováděl také Jan Knies, který zde působil jako učitel.

Ulice bratří Šmardů nese název po doc. RNDr. Janu Šmardovi, řediteli Moravského zemského muzea či Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MUNI a zakladateli Podhoráckého muzea. V roce 1950 byl iniciátorem prohlášení Květnice za přírodní rezervaci a i cesta v Moravském krasu nese jeho jméno - Naučná stezka Jana Šmardy, vede od Skalního mlýna okolo Kateřinské jeskyně a dál po ní už musíte jít sami. Jeho bratr RNDr. František Šmarda byl významným mykologem, je po něm pojmenováno i několik hub.

Silvie Dražanová, Eliška Vondráčková, zastupitelky za KDU-ČSL (Spolu v Líšni)

Související akce

Akce Dětský den aneb Cesta Líšní 4. 6. 2022 Kultura

Související články

Večer s cimbálovou muzikou LÍŠŇÁCI a májové zpívání o lásce s hosty VIŠNĚ Z LÍŠNĚ 24. 5. 2022 Kultura
Klasická hudba na zámku - Závěrečný koncert 18. 5. 2022 Kultura
Národopisná slavnost Františka Svobody a Josefa Trávníčka 12. 5. 2022 Kultura
Slavnostní otevření zahrady na Dělňáku 5. 5. 2022 Kultura
top Pozvánka na výstavu malá galerie LíPa od 2.5.2022 do 31.5.2022 - Svět očima Líšňáků 29. 4. 2022 Kultura Galerie LíPa
BACK TO OLDSCHOOL - Oldies v Líšni 26. 4. 2022 Kultura
Večer s cimbálovou muzikou Líšňáci a jejími hosty 22. 4. 2022 Kultura
Pálení čarodějnic v líšeňské Rokli 22. 4. 2022 Kultura
1 2 3 4 5 6 8
Poslední úprava: 29. 3. 2021.
Kontakt: Tomáš Hložánek,

Zašlete nám dotaz k této stránce nebo informace pro její doplnění:
Položky označené* jsou povinné.
Více o zpracování osobních údajů