Město Brno připravuje v Líšni jednu ze svých velkých strategických investic – obnovení tramvajové trati ze Stránské skály do Líšně. Projekt má zjednodušit cestování do centra jak starousedlíkům, tak dalším obyvatelům této rozvojové oblasti. Nejde o novou stavbu, ale o obnovu původní trati „Skupina místních obyvatel však i po všech diskuzích a změnách projektu brání získání potřebných povolení, pro projekt tak zatím nemůžeme získat slíbené dotační prostředky. Na přípravách to však nic nemění, bez dotací lze jen očekávat delší stavbu rozdělenou na více etap,“ uvedl náměstek primátora Richard Mrázek, který má na starosti investice.
V jaké fázi v současnosti celý projekt je a dá se odhadnout, kdy se Líšeň obnovené tratě dočká?
Požádali jsme o územní rozhodnutí, následovat bude žádost o vydání stavebního povolení. Pokud budou tyto procesy postupovat v zákonných lhůtách, mohli bychom mít stavební povolení začátkem příštího roku. Souběžně s vydáním stavebního povolení plánujeme zahájení výběrového řízení na zhotovitele, abychom už během roku 2019 mohli zahájit stavbu. Zatím počítáme s délkou realizace tři roky.
V médiích se objevily informace o tom, že za případné zdržení projektu může zejména spolek Holzova-Líšeň. Jaké problémy způsobil, je pravda, že kvůli obstrukcím přišel Dopravní podnik města Brna, potažmo město, možnost čerpat na projekt z EU?
Žádost o dotaci byla podána v loňském roce. Kvůli obstrukcím, které zmiňujete, však projekt zatím nemá ještě ani územní rozhodnu-tí, které je podmínkou podání žádosti o dotaci. Dopravní podnik města Brna musel tedy žádost stáhnout. Nyní je vyhlášena další dotační výzva, bez pravomocného územního rozhodnutí však žádost znovu podána nebude. A pokud dopravní podnik tuto výzvu nestihne, nebude už možné v tomto programovém období evrop-ské finanční prostředky čerpat. Tato stavba je ale z přepravního hlediska pro město tak důležitá, že její zrušení nepředpokládáme. Pokud o dotace přijdeme, budeme muset stavět jen s využitím vlastních finančních zdrojů, a stavbu by tak bylo nutné zřejmě rozložit do více etap.
Kritici tvrdí, že přímým křížením s tratí budou na frekventované silnici vznikat nebez-pečné situace, minimálně kolony. Neobáváte se tohoto problému?
Nejedná se o nějaké výjimečné řešení, ke křížení automobilové a kolejové dopravy do-chází nejen na území města Brna. Bezpečnost v projektu důsledně sledujeme a jedná se o jednu z oblastí, na kterou velice dbá i speciální sta-vení úřad. V těchto místech bohužel není dobudován velký městský okruh, touto oblastí proto projíždí i tranzitní doprava. Tu však budeme sérií opatření směřovat na Ostravskou. Obslu-ha průmyslové části Líšně bude probíhat ze strany od Jedovnické ulice. I v kontextu dalších developerských záměrů bytové výstavby v této lokalitě připravujeme technickou studii zklid-nění oblasti.
Chceme oboustranně akceptovatelné řešení
Úvodem tohoto vyjádření zdůrazňujeme, stejně jako na všech jednáních, která jsme do-sud vedli s kompetentními orgány, že pro zno-vuzprovoznění tramvajové tratě ze Stránské skály do Líšně chceme najít řešení, které bude oboustranně akceptovatelné.
Současně se ohrazujeme proti nařčením našeho spolku ze strany zástupců města Brna v médiích. Neexistuje účinnější způsob, jak do-stat někoho na pranýř a jak názorově rozložit a popudit občany proti sobě, než publikovat účelovou dezinformaci, nepodloženou ověřenými fakty, která přímo označí škůdce, tedy někoho, kdo většinou brání nějakému „Veřejné-mu blahu“. Není dávno doba, ve které to bylo běžné. Ale civilizace a s ní postupující kultura projevu stále větší měrou prosazuje objektivnípřístup a profesionální prezentaci. Výjimky však potvrzují pravidlo.
Ve březnovém vydání MF Dnes byl publikován článek pod tučně vyznačeným názvem: „Spolek zablokoval obnovu líšeňské tratě“. Ne-být tohoto spolku Holzova – Líšeň, který slovy magistrátu a dopravního podniku jen zbytečně obstruuje, pokračuje dál článek, mohli občané Líšně díky iniciativě magistrátu města Brna a dopravního podniku už v roce 2019, kdy Brno slaví 150 let městské hromadné dopravy, nasednout v Líšni na tramvaj číslo deset a vystoupit u hlavního nádraží. Článek dál už věc nerozvá-dí a nechává na posouzení čtenáři, zda tento záměr může být rozhodujícím důvodem pro získání mnoha set milionové dotace. Určitě ne. Hlavním důvodem, který město už od počátku prezentovalo, je chystaná velká developerská výstavba pod čtyřproudou ulicí Drčkovou a tomu odpovídající včasná příprava infrastruktury městské hromadné dopravy.
Tato futurologie byla předmětem jednoho z prvních jednání spolku se zástupci městské části Líšeň začátkem roku 2017 a byla potvrze-na náměstkem primátora Richardem Mrázkem na veřejném projednání projektu v ZŠ Holzova dne 20. dubna 2017. Na tomto veřejném projednání zástupci spolku zdůraznili, že jejich cílem nejsou výše uvedené „obstrukce“, ale snaha o prosazení návrhu, který dle názoru spolku je výhodný pro všechny strany. Tento návrh také zástupci spolku přednesli dne 4. května 2017 na společném jednání v kanceláři náměstka primátora Richarda Mrázka, za účasti zástupce dopravního podniku pana Žůrka.
Náš návrh: – Navrhujeme rozdělit projekt do dvou etap – v první etapě využít podstatnou část financí (dotace) k tomu, aby byla provedena rekonstrukce větší části tramvajové tratě až k ulici Holzova. Tedy do místa, kde by podle stávající-ho záměru města mělo dojít k prvnímu křížení tramvajové tratě s čtyřproudovou komunikací Drčkova (okraj předpokládaného rozvojového území). Zde by vznikla dočasná konečná. Náš návrh nepředpokládá realizaci komplikované-ho křížení tramvajové tratě s komunikací.
– O druhé etapě výstavby tramvajové tratě se rozhodne poté, kdy budou známy a upřesněny záměry developerů na rozvoj daného území.
– Dále navrhujeme, aby byl přístup k exponátům technického muzea řešen formou jednokolejné obslužné tratě v místě původní tratě. V tomto případě nebude nutné řešit a financo-vat nákladnou výstavbu protihlukové stěny.
Mgr. Michal Štourač, předseda spolku Holzova – Líšeň, z.s.(převzato z portálu vlisni.cz)
Tramvaj a demokratické rozhodování
Problematika tramvajové linky na ulici Holzově je přímo spojená s budoucím rozvojem tohoto území. Každé posílení dopravní obslužnosti obydleného území je pro jeho obyvatele přínosem, pokud do něj nepřivede další nežádoucí dopravní zatížení, které s danou lokalitou nesouvisí. Tato tramvajová linka v těchto intencích bude pro obyvatele zde už žijící přínosem v tom, že jim podstatně rozšíří možnosti dopravy za zaměstnáním, vzděláním i zábavou. Zároveň cenově zatraktivní pozemky potenciálně určené k budoucí zástavbě zaručenou dopravní obslužností. Tramvajová doprava vedená po vlastním tělese, nepřivádí do území žádnou další nežádoucí automobilovou dopravu, která by do lokality přiváděla aktivity nesouvisející s bydlením. Plně chápu, že jsou i tací, komu bu-de tramvajová linka zavazet a omezovat ho v zaběhlém komfortu užívání si věcí svých. Něco se bude dít za jejich plotem, a oni s tím ne-musí zcela souhlasit. Každý z nás ale má svůj plot, za nímž se odehrává něco, s čím se plně neztotožňuje a je to třeba i v rozporu s jeho názory a přesvědčeními. Od toho ale žijeme v de-mokratické společnosti, můžeme o tom mluvit a vzájemně se přesvědčovat a modifikovat ná-zory toho druhého a třeba i pozměňovat navrhovaná řešení. Výsledkem je ale vždy řešení jenom jedno, které by mělo vycházet a respek-tovat většinový názor.
Není daleko doba, kdy by se nás nikdo neptal a tramvaj by buď byla nebo nebyla a na naše připomínky a názory by nebyl brán zřetel.
Ing. Jaromír Talpa, ANO 2011
Tramvaj místo skafandru
Stalo se v naší zemi módou, že si pořizujeme věci, které nepotřebujeme, jen proto, že jsou ve slevě. Nejinak je tomu i v případě vypsaných dotačních titulů. Mnohdy zrealizujeme něco, co občané nepotřebují, nebo dokonce vůbec nechtějí, jen proto, že na tento druh akcí vypsala EU dotace.
Obdobně na mne působí tlak města na zprovoznění tramvajové trati do Líšně k Tech-nickému muzeu. Způsob komunikace města s místní samosprávou a občany zdá se mi poněkud nešťastným. Požadovali jsme mimoúrovňové křížení, nezhoršení bydlení pro stávající obyvatele a hlavně řádnou diskuzi s občany
následném rozvoji území nad Zetorem. Město upřednostnilo dotační příležitost před diskuzí se svými občany. A nyní se tváří pohoršeně, když si obyvatelé dotčené lokality dovolují ozvat se a tiše podotknout, že by tramvaj pod svými okny nepreferovali. Město je zaskočeno, že se někdo opovážil vznést zákonem mu umožněné připomínky ke stavebnímu řízení. Dokonce se uchyluje i k tak neférovým argumentům, že svoji neschopnost připravit řádné podklady umožňující zahájení stavby, zcela ne-sportovně svádí na místní občanské sdružení, kterému tímto přisuzuje až nadpřirozené schopnosti. Nebude to spíše tím, že současné vedení města má nadpřirozené neschopnosti cokoliv zrealizovat? Volby se kvapem blíží a je potřeba alespoň něco ukázat a zdá se, že tentokrát už fotka lídra ve skafandru k úspěchu stačit nebude.
A tak představitelé města urputně tlačí na realizaci tramvajové trati do Líšně. Uznávám, že tramvaj je příležitostí, jak Líšeň více doprav-ně zpřístupnit. Ale pokud má být tento přínos vyvážen zhoršením kvality života stávajících obyvatel, je přinejmenším sporné, zda skutečně stojí za to. Nerad bych se dočkal toho, že se jednoho dne ukáže, že napojení staré Líšně bylo jen součástí chaotického rozvoje města Brna.
Břetislav Štefan, starosta Líšně, ČSSD
Tramvaj obnovit, ale ne bez připomínek Líšně
O grantovém projektu města „Obnova původní tramvajové trati do Líšně“ jsem byl poprvé informován v rámci jednání Komise inves-tiční Rady města Brna na jaře 2017 jako o jedné z možností využití dotačních prostředků z EU v rámci evropského grantu Doprava. Tehdy jsem s obnovou trati obecně souhlasil, ovšem s podstatnými připomínkami – v návrhu nebylo uvažováno se souběžnou cyklostezkou (představa MČ), projekt se opíral o následnou výstavbu záchytného parkoviště typu P+R v polích mezi ulicí Holzovou a Slatinou, projekt potřebně neřešil přechod tratě přes stávající komunikace (čtyřpruhou Drčkovu a novou částí dvoupruhé Holzovy). Projekt v této podobě jsem proto tehdy nepodpořil a o situaci informoval vedení MČ. To následně vyvolalo reakci jak ze strany ZMČ a občanů Líšně, tak i Rady města Brna s dosud provedenými úpra-vami projektu (přesun parkoviště k líšeňskému Lidlu (bývalé parkoviště Zetoru), navržena ob-služná komunikace (použitelná i jako cyklostezka), doplnění investice o protihlukovou stěnu apod.
Daniel Borecký, KSČM
Obnova trati – proč takto?
Obnovit trať ze Stránské skály je dobrá myšlenka a ODS ji má dlouhodobě v programu. Je však nutné vzít v úvahu také vývoj posledních padesáti let a současné potřeby. Proto nesouhlasím s vedením trati v původním koridoru, jak navrhuje město. Toto řešení by silně zhoršilo kvalitu bydlení polovině obyvatel Holzovy a způsobilo dopravní komplikace kvůli dvojí-mu křížení trati s Holzovou a Drčkovou – na křižovatce s Leteckou se měl např. vybudovat kruhový objezd, kterému by koleje a k nim instalované semafory v těsné blízkosti vadily. Navíc hlavním důvodem obnovy trati má být budoucí plánovaná výstavba mezi Drčkovou a Zetorem. Bez ní by ostatně stavba asi nedávala ani ekonomický smysl. Z těchto důvodů by tedy bylo vhodné vést trať v posledním úseku po opačné straně Drčkovy. Tato varianta by by-la složitější na přípravu, ale pokud se má v této oblasti jednou stavět nová čtvrť, tak se bude muset urbanisticky řešit celé území. Takové řešení navrhovala jak městská část, tak spolek místních obyvatel, Holzova – Líšeň, který vznesl i námitky a požadoval prozkoumat dopad projektu na životní prostředí. Zástupci města a Dopravního podniku se však rozhodli jít cestou nejmenšího odporu a obnovit trať v původním koridoru, možná ve snaze nemuset řešit námitky občanů v územním řízení. To však nakonec muselo být přece jen zahájeno. Město následně obvinilo spolek Holzova ze zmaření projektu, což je absurdní vzhledem k tomu, že námitky spolku byly relativně rychle zamítnuty. Moje celé vyjádření k věci najdete i v článku na portálu vlisni.cz.
Martin Příborský, zastupitel a předseda líšeňské ODS
„Šalina“ ze Stránské skály na Holzovu
Už tři roky jsme svědky diskuzí ohledně obnovy výše zmíněné trati. Bohužel se tato diskuze neobešla bez mnoha argumentačních faulů, zkratek a podobných, do diskuse nepatřících, věcí. STAN–SPOLU proměníme Líšeň byl jedním ze dvou subjektů, který měl podporu dostavby trati v programu.
Obnova tramvaje je jedním ze dvou důležitých předpokladů pro zklidnění Holzovy ulice a náměstí Karla IV. (tou druhou je propoj- ka Trnkova–Novolíšeňská). Dále, vzhledem k předpokládanému rozvoji lokality nad Zetorem (Li2) a mezi Líšní a Podolím (Li3) je také jediným dostupným dopravním prostředkem, který dokáže obsloužit více lidí. Jen pro představu, v obou zmíněných lokalitách může do budoucna bydlet až 8.000 lidí. Ti všichni potřebují cestovat do práce nebo do školy. Pokud ne-budeme uvažovat dopředu, tak můžeme dopadnout jako bystrcké Kamechy – odstrašující případ, kdy se nepostavilo uvažované prodloužení tramvaje a nyní se už dostavět nedá, proto-že není kde. Celé sídliště obsluhují autobusy, které jezdí ve špičce v pětiminutových intervalech s přestupem na tramvaj u ZOO.
Podobnému scénáři se můžeme v Líšni na Holzové a jejím okolí elegantně vyhnout. Předpokladem je obnova tratě, úprava režimu prů-jezdu Holzovou ulicí směrem ke Slatině (převod dopravy na Drčkovu). Pro Holzovu pouze místní a MHD.
Podobně to je i s argumetací ohledně hrozby tvorby kolon v místě křížení tratě s Drčkovou ulicí – kolony zde nebudou. Stačí se podívat na Starou Osadu a křížení s Bubeníčkovou ulicí, kde projede každý den cca 20.000 aut. Tramvaje tam jezdí ve špičce ve čtyřminutových intervalech a kolony se na semaforu s křížením nedělají.
Posledním, často diskutovaným problémem je hluk. Zde je řešením snížení rychlosti, technické řešení uložení a spojení kolejí a sa-mozřejmě výše zmíněné významné zklidnění Holzovy ulice.
Jan Merta, STAN – Spolu proměníme Líšeň
