Každý z nás se alespoň jednou v životě zamyslel nad tím, zda je jeho život smysluplný a plnohodnotný. Některé z nás by možná napadlo naplnit svůj život pomocí jiným lidem přijetím opuštěného dítěte do rodiny.
Než se vydáte na úřad podat žádost o přijetí dítěte do pěstounské péče, musíte si odpovědět na mnoho otázek. První a nejdůležitější z nich je otázka, proč se k takovému kroku odhodlávám, co mne k tomu vede. Neméně důležité je, probrat svůj záměr s nejbližší rodinou, zamyslet se nad tím, jak tuto skutečnost přijme i naše širší rodina, přátelé, známí a sousedé. Rovněž je dobré si ujasnit, zda budeme schopni ustát i jejich případné nepochopení námi zvolené životní cesty. To vše a mnoho dalšího, jsou stavebními kameny, které spoluutvářejí naši motivaci. Vyzrálost a reflexe vlastních motivačních zdrojů, ale i průběžné vzdělávání v této oblasti se mohou stát větší zárukou úspěšnosti náhradní rodinné péče.
Odpovědí na otázku motivace se musí zabývat nejen budoucí žadatele, ale i odborníci, kteří žadatele posuzují a na zvládnutí takových úkolů připravují. U bezdětných párů to bývá zpravidla nenaplněná rodičovská potřeba, touha uchovat rod a soužitím s dětmi dát svému životu smysl. Přijetí biologicky cizího dítěte je náročný úkol, který úspěšně zvládnou jen ty páry či jednotlivci, kteří překonali trauma nedobrovolné bezdětnosti a pro takové řešení se rozhodli po zralé úvaze. Bez bezvýhradného přijetí dítěte takového jaké je, a plného osobního nasazení nelze očekávat, že nově vytvořené rodinné společenství bude i plně funkční.
Poněkud jiné to je u žadatelů o přijetí dítěte do pěstounské péče. Jejich motivace se od motivace bezdětných kvalitativně liší. Ti většinou své vlastní děti mají a bývají proto ve své rodičovské potřebě zcela uspokojeni. Mívají však nevyčerpaný citový potenciál i dostatečnou energetickou zásobu dát životní šanci ještě dalším dětem. Nejčastěji jsou vedeni altruistickými motivy, ve svých nárocích bývají i mnohem tolerantnější a proto se lépe vyrovnávají s nejrůznějšími těžkostmi, které péče a výchova přijatých dětí vyžaduje.
Mohlo by se zdát, že úspěšné zvládnutí rodičovství je automaticky i dostatečným předpokladem úspěšného pěstounství. Ze zkušenosti víme, že tomu tak nemusí být vždy a v některých případech to může být i vážnou překážkou. Optimální zvládnutí pěstounské role vyžaduje zcela specifické dovednosti a především hluboké porozumění problematice dětí, které nemohly vyrůstat ve funkčních rodinách a jsou tímto poznamenané. Překonání všech s tím souvisejících peripetií se proto neobejde bez průběžného vzdělávání i využívání dostupných podpůrných služeb. Jen tak může být úspěšně naplněn nejhlubší smysl pěstounství, kterým je služba dítěti, v nejvyšší možné míře.
Je potěšitelné, že v současnosti právě pěstouni nezůstávají při plnění náročných úkolů péče o přijaté děti osamoceni. Od roku 2013 mají možnost využívat pestrou nabídku odborných služeb, skýtajících podporu a pomoc, odlehčovací péči, vzdělávání, psychologické poradenství atp., které napomáhají dobrému fungování rodin s přijatými dětmi.
Jednou z organizací, která poskytuje všechny služby „pod jednou střechou“ je Sdružení pěstounských rodin. Sdružení působí v oblasti náhradní rodinné péče už více jak 20 let a aktuálně nabízí doprovázení pěstounským rodinám a dětem v rámci pracovišť v Brně, Bystřici pod Hostýnem, Praze, Plzni a Znojmě v rámci tzv. Dohod o výkonu pěstounské péče. Pěstounskýmh rodinám, mimo jiné, zajištujeme řadu vzdělávacích a pobytových aktivit, podporu supervizí a asistovaný kontakt s biologickými rodiči.
Obrátit se na nás může i kdokoliv, kdo uvažuje o cestě pěstounství.
Sdružení pěstounských rodin,
Anenská 10, 602 00 Brno