Třetí pokračování mapování historie fotbalového klubu SK Líšeň nás provede mizérií 70. let, obdobím 80. let, které naznačilo lepší budoucnost, porevolučními roky a přelomem tisíciletí, kdy se razantně změnila nejen politická situace, ale také směřování líšeňského fotbalového klubu. Výčet skončíme tentokrát slavnými roky 2007 a 2009. Čím byly výjimečné? Čtěte, prosím.
Oddíl žije v 70. letech ve svízelných podmínkách odkázaný sám na sebe. Hlavní příjem je ze vstupného na jednotlivá utkání, ze sběru železného šrotu a z pořádání tradičního plesu. Naštěstí obětavost tehdejších funkcionářů udržuje oddíl při životě. Bohužel se nepodařilo zachránit župní přebor a tehdy Spartak Líšeň sestoupil do 1.A třídy. Mužstvo hraje o záchranu a trápí ho především nedisciplinovanost vlastních hráčů, kteří jsou v zápasech často vylučováni. Podzimní část proto končí na posledním místě tabulky, bez jediného vítězství a s body jen za 4 remízy! V roce 1977 mužstvo sestupuje do 1.B třídy a o rok později dokonce do Městského přeboru – mizérie dosahuje vrcholu.
Další dekáda je ve znamení pokračujících nevyrovnaných výkonů A mužstva, ale mimoto začíná přebudovávání sportovního areálu za nezměrného úsilí vedení klubu a dobrovolníků. Příslibem do budoucna se ukazuje mládež. V tomto období se také zlepšila morálka a oddíl byl zařazen v roce 1980 dokonce do soutěže o titul „Vzorný oddíl“! Pak A tým postupuje do 1.B třídy, aby z ní po pěti letech spadl zpět do městského přeboru. V jubilejním roce 1984 udělal výboru a příznivcům líšeňské kopané největší radost dorostenecký tým, který postoupil do krajské soutěže. Vůbec práce s mládeží v Líšni nabírá zlepšující se tendenci. Výbor kopané pracuje v té době jen v 7 lidech a veškerá tíha odpovědnosti leží jen na těchto obětavcích. Přesto se daří i díky stovkám brigádnických hodin členů oddílu zvelebovat areál Spartaku Líšeň: oprava střechy, vymalování kabin, nátěry oken a dveří, instalace nové vstupní brány do areálu, náročná plynofikace kabin, oprava zábradlí kolem hrací plochy, nové podlahy v kabinách, zahájení přestavby skladu Geodezie na klubovnu, vybudování chodníku od vstupní brány po kabiny. Největší příjem byl tradičně z uspořádaného fotbalového plesu a dotací z ČSTV.
Výčet oprav a investic by byl za 90. léta a první dekádu nového tisíciletí snad ještě rozsáhlejší. Jen to nejdůležitější, co se povedlo: travnaté hlavní hřiště se systémem zavlažování, rezervní hřiště s umělou trávou a osvětlením, tribuna na hlavním hřišti (bohužel, kvůli ekonomické krizi v roce 2008 nemohla být zatím dokončena podle představ oddílu), rekonstrukce bývalého kina Svět na hřiště s umělou trávou a kabinami, dobudování restaurace se zahrádkou. Všechno to tehdy začalo osamostatněním v roce 1991, kdy byl bezplatně pronajat pozemek na náhradní hřiště SK Líšeň. Spolupráce s rodinou Belcredi tehdy započala novou éru líšeňské kopané. Klub začal mnohem víc spolupracovat s vedením městské části, hejtmanstvím a samozřejmě sponzory. Všichni mají zásluhu na obrovském rozvoji areálu SK Líšeň, který šel naštěstí ruku v ruce se sportovními úspěchy. Vedení Líšně navázalo úzkou spolupráci s 1. FC Boby Brno a Sokolem Podolí. Systematická práce s mládeží nese ovoce. Muži A nezadržitelně postupují až do divize a přichází památný 11. říjen 2007. Zadařilo se v poháru ČMFS a do Líšně přijel účastník Ligy mistrů a mistr ligy Slavia Praha. Líšeň v nezapomenutelném zápase 3. kola poháru velkoklub z Prahy porazila 4:3 před rekordní návštěvou 2200 diváků! Hráči pak o dva roky později dali klubu ten nejhezčí dárek k 85. výročí – postup do MSFL.
Popisek k fotografii:
Účastníci památného pohárového utkání SK Líšeň – SK Slavia Praha 4:3 (1:0, 2:0, 2:1, 3:1, 4:1, 4:2, 4:3)
