"Co snad světem stojí svět – a na různých jeho končinách první se vyvinuli lidé s příbytky, obchody a sdruženými zájmy – s ním a na něm stála a stojí dodnes světoznámá Líšeň. Ještě snad nebylo ani Brna, nebylo Moravy a nebylo snad ani Evropy – a Líšeň už tu byla – do světa vysílala ženy své a dcery, matky své a syny, aby poskupovali všecky třešně a kůzlata, všechny husy a kuřata, kdekteré vejce, kdejakého zajíce i koroptve, a všechno ovoce a všechno bohatství přírody posnášeli tam do věhlasné Líšně, rozložené pod Pindulkou jak stračí hnízdo."
Rozprostraněnost obyvatel Líšně putujících po kraji a činících známým své městečko, drobné, ale viditelné obchodní aktivity, jimiž se proslavili a stali známými daleko od své domovské obce, ba až za hranicemi Moravy, specifický osobnostní projev a jazyk inspirovaly bratry Mrštíky k začlenění postav z Líšně do jejich románové kroniky Rok na vsi. Autorská nadsázka, s níž ve výše uvedeném citátu výstižně charakterizovali soudobou Líšeň a její obyvatele, obraz plný ironie i laskavosti, vyjadřující sympatie k jejich působení a ohlasu, jehož bezděky dosáhli, byla inspirací při volbě titulu nově připravované knihy věnované vlastivědě Líšně. Práce bude druhým svazkem nově založené ediční řady Historie a kultura Líšně, volně navazuje na kolektivní publikaci Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme. Vydavatelem je Statutární město Brno – Městská část Brno-Líšeň.
Úvodní slovo napsal starosta městské části Brno-Líšeň Mgr. Břetislav Štefan. Autorský kolektiv je tvořen osmi badateli s různorodými tématickými zaměřeními a specializacemi: medievalistika, dějiny raného novověku, moderní dějiny, dějiny žurnalistiky, dějiny techniky, etnologie, botanika. Početně nejvíce je autorsky zastoupeno Moravské zemské muzeum v Brně: pět pracovníků MZM, konkrétně z Etnografického ústavu, Historického oddělení, Oddělení dějin literatury a Botanického oddělení zpracovalo celkem sedm kapitol. Na knize se dále podíleli pracovníci Historického ústavu Akademie věd ČR, katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Technického muzea v Brně. Kniha je rozdělena do tří tematických oddílů: I. Přehled bádání, II. Dny všední i sváteční, III. Obyvatelé Líšně. Líšeňské osobnosti, IV. Přírodopis Líšně.
První oddíl je tvořen výkladem Pavla Krafla o dosud publikovaných knižních monografiích k dějinám a etnologii Líšně. Druhý oddíl uvádí stať Jiřího Miholy o barokní tradici kaple Panny Marie na Kostelíčku. Etnograficky je směřován text Evy Večerkové, který je zaměřen na lidové obyčeje v Líšni na konci 19. století. Autorka edičně zpřístupnila zápisy Cyrilla Mašíčka, které dosud nebyly publikovány. Čtenář se více dozví o slavení křesťanských svátků, o obyčejích souvisejících s ročními cykly a obdobími a s rodinnými událostmi. Jarmila Pechová zpracovala téma stravy obyvatel Líšně. Jako pramen využila vceňovací operát, monografickou práci Františka Bartoše a Cyrilla Mašíčka a již vzpomenutý rukopis této práce s nepublikovanými informacemi. Kapitola je sahá do poloviny 20. století, některými poznatky i za rámec tohoto období. Dlouhodobým badatelským zájmem Hany Kraflové je téma Vánočního stromu republiky. Do naší publikace autorka přispěla statí o vývoji této novodobé tradice v městečku Líšni v době meziválečné a v období krátce po připojení městečka k Brnu.
doc. dr. Pavel Krafl
editor knihy
(pokračování příště)