LÍPU LÍŠNI

Zpátky

V současné době ptáme, kde se nachází střed a srdce Líšně? V její staré části, nebo v nové, či na místě, kde se setkávají? A jak by mělo centrum obce vypadat? Jakým způsobem by měl být střed uspořádán, aby to bylo příjemné místo pro setkávání lidí, kterým nebudou pouze procházet nebo projíždět autem, ale zastaví se, budou zde společně trávit čas, debatovat, povídat a hrát si.

Naši předkové často ve středech obcí vysazovali lípy a v jejich stínu se setkávali, oslavovali a rozhodovali o životě komunity. Na jaře stromy osvěžovaly okolí vůní svých květů, které byly zdrojem nektaru pro včely a čmeláky a lidem pro léčivý čaj. Mladé pupeny a výhonky poskytovaly vitamíny pro lidi i zvířata a větve z prořezávání stromů se používaly jako píce pro dobytek. V létě v jejich chladivém stínu sedávali lidé na lavičkách. Vzrostlé stromy často tvořily významné dominantní prvky krajiny.

Lípy byly od pradávna symbolem léčení, míru, útěchy, lásky a později také symbolem svobody. Lidé věřili, že lípa nejen léčí, ale i ochraňuje, dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbavit lidi chmurných myšlenek.   

Lípa se stala naším národním stromem a symbolem. Patřila mezi dva stromy, které od nepaměti uctívaly indoevropské kmeny a lidé je obdivovali pro jejich krásu, mohutnost a dlouhověkost. Druhým takovým stromem byl dub. V této dvojici lípa představovala ženskou část a dub mužskou. V době národního obrození se symbolika stromů měnila a dub začal být více spojován s Německem a lípa se slovanským národem, až se r.1848 na všeslovanském sjezdu stala stromem Slovanů oficiálně.

V říjnu letošnho roku si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky. Ve významných letech, spojených s historií naší země, bývalo zvykem vysazovat stromy svobody - památné lípy, symbolizující svobodu a demokracii. V letech 1918 a 1919 jich lidé vysadili tisíce. Do výsadby se zapojovaly místní spolky, starostové i žáci. Při oslavě se se zpívala hymna, stromy i domy se ověšovaly stuhami a pod kořeny zasazovaného stronu se ukládaly pamětní listy. Další stromy se vysazovaly v letech 1928, 1945, 1968a dalších. 

Vysaďme v Líšni svou lípu, která bude nám i dalším generacím připomínat význam svobody a demokracie. Zasaďme ji na místě, které je centrem obce, které cítíme jako její střed, nebo vytvořme nové místo pro setkávání sousedů. Zapojme se jejím sazením do mapy památných stromů po celé České republice v rámci projektu Nadace Partnerství Stromy svobody. Můžeme se zamyslet nad tím, co bychom měli odkázat dalším generacím a zvěčnit a vložit to pod její kořeny. A především oslavme krásu života a svobodu!       

Předem děkuji za případné připomínky 

Kateřina Konvalinová  

Související články

Platí stále: na třešně do Líšně? 18. 7. 2022 Život v Líšni LN-Životní prostředí a veřejný prostor
Komu zvoní hrana!? Územnímu plánu… 1. 6. 2022 Život v Líšni Starosta LN-Životní prostředí a veřejný prostor
Z dopisù čtenářů - Lidská bezohlednost nezná mezí 27. 6. 2018 LN-Životní prostředí a veřejný prostor
Plné kontejnery ukazují, že lidé čím dál více třídí 25. 6. 2018 LN-Životní prostředí a veřejný prostor
V Brně přibudou nové kontejnery na starý textil. Pomůžou charitě i životnímu prostředí 13. 4. 2018 LN-Životní prostředí a veřejný prostor
Brno rozdává kompostéry 15. 3. 2018 LN-Životní prostředí a veřejný prostor
Jarní čištění Říčky v Mariánském údolí 12. 5. 2017 LN-Životní prostředí a veřejný prostor
1 2 3

Seznam reakcí na článek

Nikdo dosud nevložil žádný příspěvek. Buďte první.

Zde prosím uveďte Vaše kontaktní údaje a text reakce na článek. Děkujeme.
Poslední úprava: 13. 4. 2018.
Kontakt: Libuše Axmannová, , tel.: 544424825

Zašlete nám dotaz k této stránce nebo informace pro její doplnění:
Položky označené* jsou povinné.
Více o zpracování osobních údajů